Jedním ze symbolů a ikon západních Čech je hrdá a majestátní silueta zříceniny hradu Přimda, tyčící se na jednom ze dvou vrcholů skalnatého hřebenu, jenž dominuje střední části Českého lesa, a díky své poloze dobře viditelná z širokého okolí.

Přimda má mezi českými hrady výsostné postavení, dané tím, že se může pyšnit titulem nejstaršího dochovaného kamenného opevněného sídla na našem území, pokud nepočítáme Pražský hrad. Rezidence patrně vznikla roku 1121 z rozkazu bavorského velmože Děpolta II. z Vohburku, byla však protiprávně postavena na české straně pohraničního hvozdu. Kníže Vladislav I. proto nechal strážní pevnost oblehnout, dobýt a následně roku 1126 opravit. Přimda se stala součástí královského majetku, plnila úlohu pohraničního opěrného bodu, chránila také důležitou obchodní stezku, která vedla z Prahy přes Plzeň do Horní Falce a Norimberka, v neposlední řadě sloužila k vybírání cel. Ve 12. století byl na hradě dvakrát vězněn Soběslav II., po potlačení panské vzpoury proti Václavovi I. byl do místního žaláře uvalen následník trůnu Přemysl. Za vlády Jana Lucemburského byla Přimda zastavena, roku 1344 nechal Karel IV. opevněné sídlo ze zástavy vyplatit. Za husitských válek byla pevnost důležitým opěrným bodem katolické strany, proto byla roku 1429 neúspěšně obléhána příznivci kalicha. Roku 1454 získali Přimdu do zástavní držby páni ze Švamberka, kteří nařídili provedení dílčích oprav poškozené rezidence. Když roku 1592 Rudolf II. hrad ze zástavy vyplatil, ukázalo se, že případná oprava bývalého symbolu královské moci by byla příliš nákladná. Přimda byla proto na počátku 17. století opuštěna. Roku 1711 se po úderu blesku zřítila jihozápadní část obytné věže. Po polovině 19. století byla zajištěna statika zříceniny, roku 1923 a poté v sedmdesátých letech 20. století zde probíhaly památkové úpravy, v jejichž rámci došlo k dostavbě pobořeného donjonu.

Ústředním objektem celého areálu byla mohutná čtverhranná obytná věž, zbudovaná z velkých kvádrů, která se zachovala do výše druhého patra. V prvním poschodí bývala umístěna hlavní obytná místnost s krbem, do dalšího podlaží bylo možno vystoupat po schodišti, které vedlo v síle zdi. Součástí donjonu byl malý obdélný přístavek, v jehož výklenku lze spatřit nejstarší dochovaný exemplář prevétu na našem území. Ve vrcholném středověku byla obranyschopnost Přimdy posílena výstavbou obvodové hradby s dvěma strážními věžemi, z těchto objektů se do současnosti dochovaly pouze nevýrazné terénní pozůstatky. S výjimkou detailně popsaného románského donjonu jsou naše znalosti a vědomosti o podobě i vývoji hradního areálu velmi útržkovité. Budoucnost snad tyto nedostatky prostřednictvím dalších terénních průzkumů napraví.

Literatura

Seznam literatury

Rejstříky

místní:

• Bavorsko
• Praha
• Český les
• Pražský hrad
• Horní Falc
• Norimberk

věcný:

• donjon
• prevét

jmenný:

• Přemysl Otakar II.
• Jan Lucemburský
• Karel IV.
• Václav I.
• Vladislav I.
• Rudolf II.
• Soběslav II.
• ze Švamberka
• Děpolt II. z Vohburku