Poutní kostel svatého Jana Křtitele byl založen v průběhu 11. století a představuje tak jednu z nejstarších sakrálních staveb na Tachovsku. První písemná zmínka o svatostánku, který se rozkládal na soutoku Suchého a Kočovského potoka, pochází z roku 1572. V průběhu 17. století se stal poutním chrámem. Mezi lety 1728 a 1732 byl na náklady hraběte Václava ze Sinzendorfu přebudován ve vrcholně barokním slohu, avšak už roku 1781 byl na základě císařského patentu Josefa II. uzavřen. Roku 1784 bylo rozhodnuto o jeho zrušení, což bylo znovu potvrzeno roku 1804. Věřící z okolí však poutní místo navzdory odsvěcení a zapečetění svatyně navštěvovali i nadále. Přítrž tomu měl učinit příkaz k jejímu zboření, který byl vydán roku 1832. Nařízení však nebylo nikdy vykonáno. Místo toho bylo pusté stavení přeměněno v továrnu na kameninu a bílý porcelán, novou úlohu ovšem kvůli nerentabilnosti výroby plnilo pouze do roku 1845. Od té doby kdysi významná a honosná sakrální památka chátrá.

Jednolodní kostel obdélníkového půdorysu se vyznačoval presbytářem, který byl zvenku uzavřen polygonálně, ale uvnitř půlkruhově. K severní i jižní obvodové zdi kněžiště se přimykaly patrové čtvercové sakristie, v dávno zřícených a propadlých druhých podlažích obou přístavků se nacházely soukromé oratoře. Loď se ve střední části mírně rozšiřovala, fasáda byla opatřena pilastry i lizénovými rámci a členěna dvěma řadami oken. Západní průčelí chrámu bylo v průběhu 19. století zcela zničeno, neboť dlouhá léta sloužilo jako zdroj stavebního materiálu. Loď patrně kdysi kryla menší kupole, ta se však, podobně jako valená klenba s lunetami nad kněžištěm, která se zhroutila po roce 2000, do dnešní doby nedochovala.

Zřícenina kostela svatého Jana Křtitele nebyla ani v nedávné minulosti ušetřena další devastace. Roku 2000 zde proběhlo natáčení filmové pohádky Z pekla štěstí 2. Pro tento účel byly prostory upraveny tak, aby připomínaly pekelnou sluj, tím však došlo ke zničení posledních zbytků vzácných barokních fresek, jejichž autorem byl Václav Schmidt. Tento nepochopitelný zásah je bohužel důkazem toho, že i v současnosti se architektonické památky mohou snadno stát obětí bezuzdného barbarství a pohrdání historickými a uměleckými hodnotami.

Literatura

Seznam literatury

Rejstříky

místní:

• Suchý potok
• Kočovský potok

věcný:

• poutní místo
• barokní fresky

jmenný:

• Josef II.
• Václav Schmidt
• Václav ze Sinzendorfu