Žďár se nachází na vrcholu stejnojmenného kopce u Rokycan. Vede sem několik turistických tras, za východiště je možné zvolit Rokycany, Kamenný Újezd, Dobřív, Hůrky či Svojkovice. V literatuře se poměrně často objevuje tvzení, že jde o keltské hradiště. Podle nálezů a průzkumů se odborníci kloní k názoru, že hradiště spadá do hmotné kultury nynické skupiny pozdní doby bronzové. Opevněná plocha se skládá z vnějšího a vnitřního hradiště s kamennými valy, z nichž mohutnější a výrazněji dochovaný je val obklopující vnitřní hradiště (akropoli). Hradiště je opevněno valy ze západu a jihu, na severu a východě je chráněno příkrým skalnatým svahem. Vnější val, položený níže ve svahu, je dosud patrný jen na západní a jihozápadní straně, jeho celková délka je 660 m, výška z vnější strany do 1,5 m, z vnitřní strany do 0,5 m. Celková opevněná plocha činí asi 24 ha. Vnitřní val v délce 240 m obklopuje obdélnou plochu o rozloze asi 1 ha. Za nejstarší nález pocházející ze Žďáru je považována sekera z mladší doby kamenné, další nálezy keramiky a bronzových předmětů. Hradiště zatím nebylo podrobněji archeologicky zkoumáno.

Žďár se stal díky svému magickému nádechu i předmětem lidových bájí, pověstí a strašidelných příběhů, z nichž se některé dochovaly dodnes. Podle jedné z pověstí se prý na Žďáru nachází kámen, pod nímž je umístěn poklad, podle jiné tam kdysi zase stával hrad opředený různými příběhy. Mezi postavy a zjevení, které na Žďáru možná potkáte, patří černý pes, hvízdající had nebo vousatý mužík v zeleném oblečení.

Literatura

Seznam literatury

Rejstříky

věcný:

• hradiště
• keramika
• příkop
• sekera