Kostel je jako farní v pramenech zaznamenán od druhé poloviny 14. století. Během husitských válek však fara zanikla a od té doby patřilo Mešno k farnostem v Rožmitále a později ve Spáleném Poříčí. Kostel sloužil jen jako kostel filiální. V roce 1664 v něm nechala majitelka panství Ludmila Kokořovcová z Kokořova, rozená Příchovská, postavit oltář Panny Marie. Rozsáhlejší opravy kostela byly provedeny kolem roku 1737 z iniciativy spálenopoříčského děkana Františka Pánka. V roce 1749 koupila panství ve Spáleném Poříčí pražská metropolitní kapitula. Díky josefínským reformám došlo v roce 1786 k obnovení fary v Mešně, k níž náležely i vesnice Kakejcov, Kornatice, Nevid a části Příkosic a Lipnice.

V noci 2. května 1898 mešenský kostel vyhořel, farář z něj stihl vynést jen několik málo věcí. Šindelová střecha se zřítila a pobořila i část bočních lodí. Nápor ohně nevydržela ani věž a zvony. Zachráněny však zůstaly oltáře, kazatelna, zpovědnice, sakristie a celý presbytář. V polorozbořeném kostele se i nadále konaly mše. Na konci roku 1900 byl kostel zbořen. Při té příležitosti bylo nalezeno několik gotických stavebních prvků a křtitelnice.

Nákladem patrona kostela, pražské metropolitní kapituly, byl postaven nový kostel. Dne 15. září 1901 světící biskup František Krásl posvětil jeho základní kámen. Nový chrám byl vybudován v letech 1901–1902 podle plánů stavitele Arnošta Živného. Dne 9. listopadu 1902 dokončený kostel posvětil znovu biskup F. Krásl. První mši zde sloužil arcibiskup Lev, kardinál Skrbenský. Kostel se stal dominantou obce, jeho štíhlá věž je viditelná již zdálky. Jde o jednolodní stavbu v pseudogotickém stylu z bílých cihel s polygonálním presbytářem, ozdobné části jsou tesány z kamene. Presbytář je zaklenut žebrovou klenbou, loď má dřevěný kazetový strop. Vybavení je velmi kvalitní novogotické, ale ozdobou kostela jsou vitráže, z nichž některé pocházejí z katedrály sv. Víta v Praze. Byly vyhotoveny podle návrhu malířů Josefa Führicha a  Josefa Scheiwla a do dostavby pražské katedrály zdobily tzv. Císařskou kapli. Vlevo od oltáře je zobrazen Karel IV., vpravo jedna z jeho manželek. Věžní hodiny vyrobené firmou Holckecht v roce 1902 se natahovaly ručně. V roce 1989 byly neodborně předělány na elektrický pohon. Začaly být velmi poruchové až přestaly jít úplně. V roce 1999 byla mezi lidmi uspořádána finanční sbírka na nové. Ty byly vyhotoveny firmou Moulis a začaly odbíjet čas 23. prosince 1999 v 15,15 hodin. Kostel náleží do majetku Římskokatolické farnosti Rokycany, konají se zde bohoslužby a příležitostné koncerty pořádané zdejším občanským sdružením Krásné Mešno. Kostel není v dobrém stavu, poškozena byla střecha a následně krov. Velkým problémem je spodní dešťová voda, která poškozuje zdivo.

Literatura

Seznam literatury

Rejstříky

věcný:

• vitráže
• křtitelnice
• husitské války
• požár
• hodiny
• metropolitní kapitula
• kazetový strop
• katedrála sv. Víta
• císařská kaple

jmenný:

• Karel IV.
• Arnošt Živný
• František Krásl
• Fratišek Pánek
• Josef Führich
• Josef Scheiwl
• Karel Kokořovec z Kokořova
• Kryštof z Roupova
• Lev Skrbenský
• Homberkové
• Ludmila Kokořovcová z Kokořova