- Panská sídla
Zámek Březina (čp. 34)
Březina - Okres Rokycany
Základní informace
typ památky: Panská sídla - zámky
stavební sloh: klasicismus
historická epocha: novověk
Stručné představení
V letech 1790–1808 nechal Jáchym ze Šternberka (1755–1808) postavit empírový zámek.
Historie
V letech 1790–1808 nechal Jáchym ze Šternberka (1755–1808) postavit na Březině, která patřila k jeho radnickému panství, empírový zámek. Architekt stavby je neznámý. Původně šlo o dvě menší patrové obdélné klasicistní budovy později spojené středním článkem v jeden objekt. Fasáda nebyla zdobná. Po smrti svého staršího bratra zdědil zámek Kašpar Maria, který tu zřídil botanickou zahradu a anglický park přechazející v oboru o rozloze 420 hektarů. V něm nechal vysadil řadu stromů a dřevin, vzácné byly zejména nahovětvec a jinan dvoulaločný, z nichž však většina nevydržela krutou zimu v roce 1929. Řada rostlin postupně zplaněla (náprstník červený, netýkavka malokvětá atd.). V parku stojí novogotická kamenná kaple, její zasvěcení není známo. Z původního hradu byl zbudován romantický altán, nachází se tu i další klasicistní hospodářské a správní budovy. Kašpar Maria na Březině často pobýval, uchovával zde své rozsáhlé přírodovědecké sbírky. V nedalekých uhelných dolech prováděl výzkum zkamenělin. Na zdejším zámku 20. prosince 1838 zemřel. Šternberkové vlastnili panství až do roku 1948. Od 1. dubna 1949 bylo na zámku zřízeno lesnické učiliště s internátem, které zde sídlilo do roku 2002. Po roce 1990 byl zámek v restituci navrácen Šternberkům, jeho současným majitelem je Zdeněk Šternberg.
Významné pověsti
Uprostřed zámeckého parku stojí dub, pod ním prý obědval Jan Žižka, když táhl tímto krajem. Přímo pod ním prý uložili někteří husité značnou část naloupených zlatých věcí. Jeden z nich prý pro jistotu poklad zaklel slovy: “Žhavý pes, na horkokrevného dobyvače nechť přijde – a jako psa – zažene.” V roce 1835 se o pokladu dozvěděli dva březinští usedlíci, kteří pod dubem začali hledat. Ve velké hloubce nalezli silně okovaná železná vrata. Protože se již stmívalo, zanechali jámu a ráno se k ní vrátili. Jaký byl jejich údiv, když zjistili, že je zakopaná. Vše se opakovalo i další dva dny. Třetí noc se muži rozhodli, že budou výkop hlídat z koruny Žižkova dubu. Přesně o půlnoci vylezl z vrat vykopaných v jámě pod dubem obrovský ohnivý pes, který jámu v mžiku zahrabal. Když se oba usedlíci vzpamatovali a slezli ze stromu, pes tu byl znovu, seděl na zasypané jámě a hrozivě na ně cenil zuby. Pochopili, že poklad je střežen tak, že není možné ho vyzvednout. Poklad tak pod Žižkovým dubem zůstává dosud.
Podle zdejší ústní tradice zámek a park na Březině navštívil Johann Wolfgang Goethe, přítel Kašpara Marii Šternberka. Na počest slavného hosta byl pojmenován buk v zámecké zahradě u jezírka, pod kterým prý Goethe rád odpočíval. Historickými dokumenty však jeho zdejší pobyt doložit nelze.
Další
Literatura
Rejstříky
věcný:jmenný: