Na západním okraji vsi se nachází výrazná patrová budova zámku na půdorysu písmene "U" s arkádovým nádvořím a západně na ní navazující rozlehlý areál hospodářského dvora. Zámek obsahuje v hmotě severního křídla středověkou tvrz, kterou vystavěl patrně po polovině 14. století Racek z rodu Hroznatovců. Nejspíše na konci 16. století za Markvartů z Hrádku byla tvrz přestavěna a rozšířena na renesanční zámek (viz dochované renesanční sgrafito na jihovýchodním průčelí). Za třicetileté války poničený zámek prošel kolem roku 1670 raně barokní přestavbou, jejíž objednavatelkou byla Marie Isabela, rozená Trčková z Lípy. V roce 1705 se zámku ujal významný rod Vrtbů. Jan Josef ml. z Vrtby nechal ve druhé polovině 18. století zámek pozdně barokně upravit. Po Vrtbech vlastnili Nekmíř další šlechtičtí majitelé, konkrétně Lobkovicové a po nich Schönbornové, přičemž prvně uvedení nechali po polovině 19. století provést klasicistní úpravu zámku. V roce 1895 koupil zámek spolu s celým velkostatkem JUDr. Stanislav Wopršálek, v jehož rodině majetek setrval do znárodnění v roce 1948. V současnosti je objekt, na němž se podepsala dlouhá léta socialistické státní správy včetně neslavného pokusu o zřízení JZD, v soukromém majetku a nadále pozvolna chátrá a pustne, stejně jako přilehlý anglický park.

Literatura

Seznam literatury

Rejstříky

věcný:

• anglický park
• sgrafita
• hospodářský dvůr
• JZD
• tvrz
• arkády

jmenný:

• páni z Vrtby
• Lobkovicové
• Markvartové z Hrádku
• Racek Hroznata
• Marie Isabela Trčková
• Trčkové z Lípy
• Schönbornové
• Stanislav Wopršálek