Již ve středověku stála na místě dnešního zámku v severozápadní části obce gotická tvrz, vystavěná pravděpodobně za Ctibora ze Švamberka ve druhé polovině 14. století (před rokem 1376). Při husitském obléhání nedalekého hradu Libštejna v roce 1430 byla kaceřovská tvrz pobořena a vypálena, poté opravena, ovšem po roce 1500 zůstávala opuštěná. V rozmezí let 1540–1543 zahájil nový majitel panství Florián Gryspek z Gryspachu výstavbu zámku ve stylu italské renesance, který ze staršího neudržovaného objektu využil pouze velkou čtyřhrannou věž, dosud částečně dochovanou ve hmotě severního křídla. Ve stavbě, zčásti dokončené v roce 1558, se pokračovalo ještě v letech 1559–1562 a podíleli se na ní umělci dvorského okruhu kolem stavitele Paola della Stelly, další práce, odlišné od vysoce kvalitního řešení přízemí, lze snad přisoudit dalšímu dvorskému umělci staviteli Bonifáci Wohlmutovi. Po bitvě na Bílé hoře bylo kaceřovské panství Gryspekům zkonfiskováno a dostalo se do majetku cisterciáckého kláštera v Plasích. V době držení zámku plaskými opaty zde nedošlo k žádným významnějším stavebním úpravám, nepočítáme-li běžnou údržbu a úpravy v interiérech zejména v letech 1755–1779, na něž upozorňuje znak opata Fortunáta Hartmanna na nástropní malbě ve velkém sálu v patře východního křídla. Díky tomu se stavba dochovala ve velmi autentické renesanční podobě. Ani po zrušení kláštera v roce 1785 a převzetí jeho panství státem, od roku 1826 pak rodem Metternichů, zde nedošlo k výraznějším přestavbám. Zásahem do tradiční siluety zámku bylo ve druhé polovině 19. století snesení původně gotické věže do dnešní úrovně druhého patra. Utilitární využití objektu za Metternichů, kdy zde byla zřízena sýpka, se podepsalo na jeho stavebně-technickém stavu. Tvrdou ranou byl v tomto směru požár v roce 1912, po němž byl zámek jen provizorně opraven, opuštěn a zůstal tak až do nedávné doby. Mimořádnou hodnotu renesančního stavebního celku, který má podobu čtyřkřídlé jedno a dvoupatrové budovy s vnitřním arkádovým nádvořím a dvojicí nárožních rizalitů na hlavním východním průčelí, umocňují na vnějších fasádách torzovitě dochované zbytky rustikální sgrafitové výzdoby a starší fragmenty figurálního sgrafita. Z původního interiérového vybavení zůstalo zachováno několik vlašských krbů (datovány 1542 a 1552). Unikátní jsou také pozůstatky původního opevnění zámku, využívající vedle vyzděného vodního příkopu a hradební zdi také čtyři nárožní bastiony, které se jinak na fortifikačních stavbách v našem prostředí objevují až v první polovině 17. století. Dlouhodobá rekonstrukce státního zámku byla zahájena již v 70. letech 20. století a v rámci ní byla provedena obnova francouzské zahrady s tzv. Medvědí fontánou, přenesenou sem ze zámku Stružná na Karlovarsku. V současnosti (po restituci v 90. letech) je zámek Kaceřov v soukromém vlastnictví.

Literatura

Seznam literatury

Rejstříky

místní:

• Plasy
• Libštejn
• Stružná

věcný:

• sgrafita
• gotická tvrz
• bastiony

jmenný:

• Fortunát Hartmann
• Florián Gryspek z Gryspachu
• Bonifác Wolmuth
• Metternichové
• Ctibor ze Švamberka
• Paolo della Stella