Kostel sv. Jana Křitele má své počátky zřejmě již v 11. století, neboť za jeho zakladatele je považován kníže Jaromír, který tou dobou držel Plzeňsko jako úděl. Původně velkorysou a časově náročnou realizaci narušilo odebrání farního práva, které v roce 1266 obdržel chotěšovský klášter. Kostel tak nebyl nikdy dostavěn do zamýšlené velikosti a zřejmě v 15. století pouze provizorně uzavřen. Výstavba však pokračovala i za Karla IV. a následně i za Kokořovců, kteří zakoupili Starý Plzenec od Ferdinanda I. roku 1561. Ti přistoupili v první řadě k radikální opravě svatostánku, jenž výrazně utrpěl již za husitských válek a od té doby postupně chátral. Jejich patronát nad kostelem dodnes připomíná náhrobek Bartoloměje Kokořovce z roku 1591 nalevo od vítězného oblouku. Od 18. století, kdy zdejší panství patřilo Černínům z Chudenic, kteří se opět přičinili o stavební proměnu kostela a zvláště jeho okolí, neboť nechali definitivně strhnout zeď kolem zrušeného hřbitova, byl sv. Jan Křtitel několikrát opravován.

Kostel je jednolodní stavba s trojboce ukončeným presbytářem, jehož gotický původ upomíná vítězný oblouk a zbytky řádkového zdiva. Exteriéru vévodí opěráky a hrotitá okna. Interiér zdobí hlavní rokokový oltář se sochou sv. Jana Nepomuckého a sv. Jakuba v nástavci. Z vedlejších oltářů stojí za zmínku krásný rozvilinový oltář sv. Anny instalovaný za Černínů. Ti kostel opatřili také rokokovou kazatelnou a v roce 1826 jej nechali vyzdobit křížovou cestou od malířky Marie Štaubmanové. Kostel je dodnes dominantou plzeneckého náměstí a jednou ze tří sakrálních staveb, které připomínají významné přemyslovské hradiště na vrchu Hůrka.

Literatura

Seznam literatury

Rejstříky

jmenný:

• Karel IV.
• Černínové z Chudenic
• Ferdinand I.
• Kokořovci
• kníže Jaromír
• Bartoloměj Kokořovec
• Marie Štaubmanová