Na vysokém kopci nedaleko Plzně se vyjímá silueta bývalého strážního hradu, který zde nechal v letech 1356 až 1361 vystavět Karel IV. k obraně obchodní stezky vedoucí od Norimberku přes Řezno do Prahy. Stavbou byl pověřen Michal Parléř, z rodu proslulého Petra Parléře, a neméně známý Vít Hedvábný. Po dokončení stavby se hradu začalo na počest Karla IV. říkat Karlskrone, avšak mezi místními se tento německý název neujal a brzy se vžilo označení Radyně podle jména hory, na níž se hrad tyčil.

Až do poloviny 16. století seděli na hradě králem jmenovaní purkrabí, kteří byli vybíráni především z drobné plzeňské šlechty. Prvním takto známým správcem Radyně byl Zdislav Chlup, posledním pak jakýsi Racek, za nějž však hrad postihlo neštěstí, neboť do základů vyhořel. Posléze zdejší panství získali nejprve Šternberkové jakožto královskou zástavu a od nich je zakoupili Kokořovci z Kokořova. Tento rod pak na Radyni vystřídali Černínové z Chudenic a posledními šlechtickými majiteli byli Valdštejnové, od nichž hrad zakoupilo město Plzeň a na jeho zachování dohlížel Spolek pro záchranu Radyně a Hůrky.

Karel IV. pro stavbu hradu vybral vskutku strategické místo v nadmořské výšce 567 m. n. m. Hrad tvořila dvojice věží donjonového a bergfrítového typu, které byly propojeny obdélným podlouhlým palácem. Věže zakončovaly s největší pravděpodobností ochozy, podobně jako tomu bylo u Kašperku. Věže i palác měly několik pater, přičemž poslední dvě byla obytná, což dosvědčuje i ta skutečnost, že větší část interiéru zaujímal rozlehlý sál s krbem.

Dnes zřícenina hradu Radyně představuje charakteristickou součást plzeňského panorama a v jejích vnitřních prostorech je expozice věnovaná plzeňským strašidlům a historii Starého Plzence.

Literatura

Seznam literatury

Rejstříky

místní:

• Radyně
• Starý Plzenec

věcný:

• donjon
• bergfrít
• strašidla
• Karlskrone

jmenný:

• Racek z Kocova
• Karel IV.
• Vít Hedvábný
• Šternberkové
• Černínové z Chudenic
• Valdštejnové
• Kokořovci z Kokořova
• Michal Parléř
• Zdislav Chlup
• Petr Parléř