V průběhu 19. století, kdy se lázeňství opět hlásilo o slovo, v Plzni fungovaly sezónní léčebné lázně na Lochotíně a menší městské lázně u Mlýnské strouhy. Počátkem 20. století však vzkvétající Plzni nemohly tyto dvě destinace dostačovat a vyvstala potřeba vystavět lázně nové. Ačkoli první návrh byl připraven již v roce 1914, kvůli finančním potížím, volbě vhodného prostoru i nástupu první světové války se nakonec k realizaci projektu přistoupilo za významného přispění okresu, městské spořitelny, Škodových závodů a Městského pivovaru až koncem 20. let. Poprvé byly lázně otevřeny již v roce 1931, šlo však pouze o provizorní zpřístupnění a definitivního ukončení prací se návštěvníci dočkali až v říjnu roku 1932. Plzeň se tak mohla pochlubit vůbec nejmodernějším lázeňským domem v Československu. Plzeňané tu mohli v rámci očistných lázní trávit čas ve sprchovém, vanovém a parním oddělení či na plovárně. Léčebný ústav naopak nabízel vodoléčbu, elektroléčbu, slatinné, uhličité a mediciální lázně. Lázně se velmi brzy staly nejen oblíbeným místem odpočinku a veřejného života, ale také se zde desítky mladých generací naučily plavat v rámci pořádaných plaveckých kurzů.

Dnešní podoba lázní je výsledkem rekonstrukce po roce 1944, kterou realizoval Václav Neckář poté, co stavbu zásadně poškodilo bombardování na konci války. Neckář se poněkud odchýlil od předválečného vzhledu, kdy odstranil klasicizující sloupové průčelí a fasádu zbavil přílišného dekoru. Původní návrh na výstavbu lázní totiž navrhl již v roce 1914 Bedřich Bendelmayer a posléze jej upravil Ladislav Fiala. Novoklasicistním lázním dominoval monumentální vstupní rizalit s předsazenými iónskými sloupy a trojúhelníkovým štítem. Zastřešení bylo provedeno sedlově a mansardou. Jistá nezvyklá kombinace architektonických prvků měla upozorňovat na dlouhý vývoj lázeňství od antiky až do současnosti. Toto významné a moderní společenské a očistné centrum sloužilo svému účelu až do druhé poloviny 20. století, od roku 1993 pak objekt začal postupně chátrat. V roce 2012 se nakonec budovu podařilo adaptovat alespoň jako hřiště na paintball a plánuje se další transformace těchto prostor k různým komerčním a společenským účelům.  

Literatura

Seznam literatury

Rejstříky

místní:

• Mlýnská strouha

věcný:

• Škodovy závody
• lázně
• plovárna
• paintball

jmenný:

• Václav Neckář
• Bedřich Bendelmayer
• Ladislav Fiala