Počátky výroby papíru na Slovanech sahají do druhé poloviny 19. století. Již v 70. letech tu stávala malá klasicistní výrobna s úřednickou budovou, konírnou a kolnami. O několik let později továrnu odkoupila pražská firma Piette a pustila se velmi rychle do rekonstrukce a modernizace celého provozu. Vedle moderních technologií instalovaných firmou Škoda a Křižík byl v letech 1884 až 1897 postupně doplněn tovární areál o třídírnu papíru, dvě haly pro výrobu celulózy a jednu pro bělidlo. Stavbou byla pověřena firma Eduarda Kroha, která v duchu průmyslové architektury konce 19. století celý projekt realizovala. Výsledkem byl komplex budov soustředěných kolem hlavní komunikace probíhající továrnou podél osy severovýchod-jihozápad. Z východní části cestu obklopovala papírna a ze západu pak celulózka. Jendo i vícepodlažní haly byly vzájemně uspořádány tak, že utvářely půdorys dvou písmen „U.“ Estetiku účelových objektů tvořilo především režné cihlové zdivo či kamenem obložený sokl. Fasády narušovala jen velká obdélná okna se segmentovými záklenky a stupňovité štíty zdůrazňující průčelí a rizality některých hal.

Na počátku 20. století došlo k dalšímu rozvoji, když byl dostavěn expediční sklad a další tovární hala, tentokrát v prostém funkcionalismu s dominující rámovou betonovou konstrukcí a pásovými okny.

Vedle vlastních výrobních prostor patřil k papírně, již z doby první modernizace, park a tzv. Papírenská vila. Piettova, později papírna Slovany, vyráběla zpočátku jen papír se smrkovou vlákninou, produkt měl však takový úspěch, že se výroba rychle rozšiřovala a přibyly další typy výrobků. Výrobě se podařilo přežít obě světové války i rok 1948, poslední zakázka byla realizována v roce 2000, kdy byl objekt opuštěn.  

Literatura

Seznam literatury

Rejstříky

věcný:

• Piette
• celulózka

jmenný:

• Emil Škoda
• František Křižík
• Eduard Kroh