Bolevec, využívaný dlouho jako hospodářské zázemí vzkvétající Plzně, si ponechal ještě dnes svůj atraktivní vesnický charakter. Mnoho vesnických staveb, především z 18. století, odolalo všeobjímající panelové zástavbě, která Bolevec ohrožovala především od druhé poloviny 20. století. Zásluhou památkové péče a občanů se však podařilo tento architektonický soubor uchránit a v roce 1995 jej dokonce prohlásit památkovou zónou.

Stále zde tedy můžeme vidět řadu zajímavých roubených usedlostí, stavení s trojdílnou dispozicí a hlubokými, do skály tesanými sklepy či patrové kamenné sýpky. Zajímavou stavbou je statek čp. 7. Nachází se na vyvýšené poloze nedaleko návsi. Tvoří ho trojdílný dům komorového typ s roubeným jádrem. V interiéru se dochovala černá kuchyně a pod západní částí domu klenutý kamenný sklep barokního původu se sekundárně užitými gotizujícími portálky, které zdobí půlkruhová archivolta. Nejzajímavější částí usedlosti je však v jižní části dvora situovaná patrová kamenná sýpka se sgrafitovou výzdobou ze 16. století s množstvím druhotně užitých kamenných prvků pozdně gotického původu. Do dnešní klasicistní podoby byla upravena v roce 1818.

Za zmínku stojí i objekt čp. 10. Jedná se o roubený dům ze 2. poloviny 18. století. Statek čp. 22 zase naopak vyniká zajímavou klasicistně-eklektickou fasádou z počátku 20. století. Pod přední částí domu čp. 29 je zase do skály vytesaný, velmi hluboký sklep, do něhož se vchází pozdně barokním portálem.

Celý tento soubor, včetně drobných sakrálních památek, představuje jedinečnou ukázku plzeňské lidové architektury.

Literatura

Seznam literatury

Rejstříky

věcný:

• sýpka
• sgrafita
• černá kuchyně
• roubený dům