Uměřený jednolodní, nezvěstický kostel byl vystavěn před rokem 1352, přičemž jeho architektonické provedení jasně vykazuje vliv cisterciáckého řádu sídlícího v Klášteře u Nepomuku. Další stavební fáze, znatelná především v sakristii, přišla až na počátku 17. století. Vrchní část věže je barokní.
Kostel tvoří jediná loď zakončená krátkým trojbokým presbytářem. Na severní straně se nachází sakristie, z jižní strany se vstupuje hrotitým gotickým portálem s hladkým sedlovým tympanonem. Dominantou kostela je hranolovitá průčelní věž při západní straně stavby, kterou prostupuje řada úzkých pravoúhlých okének. Interiéru vévodí nástropní malba sv. Kryštofa z poloviny 15. století a hlavní oltář s obrazem Madony obklopené sochami sv. Petra a Pavla datované do roku 1664. Boční oltáře z 2. poloviny 17. století jsou zasvěcené Panně Marii a sv. Bartoloměji. Zatímco presbytář zdobí socha sv. Jana Nepomuckého z 1. poloviny 18. století, v sakritii můžeme obdivovat renesanční figurální nárobníky Jiřího Příchovského z Příchovic a Marty Kokořovny.
