Kostel sv. Jakuba Většího v Nepomuku

Nepomuk - Okres Plzeň-jih

Základní informace

typ památky: Církevní stavby - kostely
stavební sloh: románský sloh, gotika, renesance, baroko, neogotika
historická epocha: středověk, novověk

Stručné představení

Kostel sv. Jakuba Většího v Nepomuku je gotický s volně stojící barokní zvonicí. Za Josefa II. byl zrušen, poté využíván jako sýpka a později opraven v novogotickém stylu.

Historie

Nepomuku najdeme dva kostely. Starší kostel sv. Jakuba Většího vznikl již ve 12. století na dnešním Přesanickém náměstí, které tehdy bylo centrem samostatné osady Přesanice, později sloučené s Nepomukem. Zajímavá je poloha na ostrožně nad potokem. Presbytář farního kostela byl přestavěn ve stylu vyspělé cisterciácké rané gotiky na konci 13. století. Gotické trojlodí pochází z let 1360–1370. V ose presbytáře byla v 18. století přistavěna samostatně stojící barokní zvonice. Ta je umístěna nezvykle východně od presbytáře. Je zakončena cibulovitou střechou s lucernou a jsou na ní umístěny ciferníky hodin. V roce 1786 byl kostel za Josefa II. zrušen a poté využíván jako sýpka, později sloužil vojenskému zásobování. Až v letech 1857–1859 došlo k nákladné opravě v novogotickém stylu. Roku 1860 byl opět vysvěcen. V roce 1955 došlo ke vznícení elektrického vedení v interiéru a při opravě byly odkryty renesanční malby. Znovu byl opravován v 90. letech 20. století.

Stavba má půdorys bazilikálního trojlodí. Sakristie je na severní straně. Presbytář je sklenut třemi poli křížové klenby a je osvětlen vysokými hrotitými okny. V interiéru jsou dochovány nástěnné i nástropní malby. Na severní straně presbytáře je umístěn figurální mramorový náhrobník Ladislava ze Šternberka z roku 1566, v severní boční lodi je náhrobník Gustava z Putzlacheru z roku 1860. Do západního pole střední lodi je vložena dřevěná novogotická kruchta, na níž vede točité schodiště. Vybavení kostela je převážně novogotické. Zmínit můžeme tři oltáře z roku 1859 od Josefa Heidelberga s obrazy od Viléma Kandlera.

V kapličkách v ohradní zdi jsou umístěny náhrobníky, které byly původně zasazeny v podlaze kostela. U zdi stojí také kříž. Kostel byl opevněn příkopem a hradbou, zajímavé jsou pozůstatky tří bašt v západní zdi. Nárožní bašty jsou válcovité, střední je hranolová. Ta byla v barokní době využívána jako kostnice. Pozornost vzbuzuje zejména jihozápadní věž se střílnou a obnoveným kvádrováním. Kolem kostela se dříve rozprostíral hřbitov. Objekt je zapsán na seznamu nemovitých kulturních památek.

Fotografie

Fotogalerie pro totu položku nebyla nalezena.