- Panská sídla
Zámek Zelená Hora (čp. 1)
Klášter - Okres Plzeň-jih
Základní informace
typ památky: Panská sídla - zámky
stavební sloh: gotika, renesance, baroko, klasicismus
historická epocha: středověk, novověk
Stručné představení
Zelená Hora dominuje celému Nepomucku. Na barokní zámek byla přestavěna za Václava Vojtěcha ze Šternberka. Nejvíce ji proslavil nález Rukopisu zelenohorského a v novodobé historii zfilmovaný román Miloslava Švandrlíka Černí baroni.
Historie
Zámek Zelená Hora se tyčí jako dominanta celého Nepomucka na stejnojmenném vrchu, který je spojen se svatovojtěšskou legendou. Po zničení cisterciáckého kláštera, který se rozkládal na místě dnešní obce Klášter, získali klášterní zboží bratři Bohuslav ze Švamberka a Hynek Krušina ze Švamberka. Roku 1454 koupil zelenohorské zboží Zdeněk ze Šternberka. Ten svolal na hrad roku 1465 katolické panstvo, které se uskupilo v Jednotu zelenohorskou, jež vystoupila proti králi Jiřímu z Poděbrad. Synové Adama ze Šternberka, Vilém, Zdeněk, Ladislav a Jan, si roku 1560 rozdělili panství na dva díly. V roce 1726 koupil Zelenou Horu Adolf Bernard z Martinic, který ji připojil k plánickému panství. V letech 1784–1852 vlastnili zámek Colloredo-Mansfeldové, dalšími majiteli byli v letech 1852–1931 Auerspergové. V roce 1939 byl zámek zkonfiskován státem. K devastaci areálu docházelo ve 2. polovině 20. století, kdy zde sídlila armáda. Po roce 1989 převzala zámek obec Klášter. Dnes jej má v pronájmu francouzská hoteliérská společnost. Objekt, který je zapsán na seznamu nemovitých kulturních památek, bývá veřejnosti přístupný při mimořádných prohlídkách. V minulosti jej nejvíce proslavil nález Rukopisu zelenohorského, jinak také zvaného Libušin soud, který byl objeven roku 1817. Autorství bývá připisováno Václavu Hankovi a Josefu Lindovi. Místo nálezu dodnes připomíná pamětní deska. V novodobé historii Zelená Hora nejvíce proslula zásluhou románu Miloslava Švandrlíka Černí baroni, který byl později zfilmován.
Zelená Hora je mohutná trojkřídlá stavba s věží a čestným dvorem. Na barokní zámek byla přestavěna za Václava Vojtěcha ze Šternberka. Jádro objektu je renesanční. Na nádvorní straně východního křídla jsou arkády, v koutě mezi západním a jižním křídlem balkon s balustrádou. V patře západního traktu je sál s nástropní freskou znázorňující boj Jaroslava ze Šternberka s Tatary. V západním křídle byla rovněž kaple sv. Antonína Paduánského, ve východním křídle divadelní sál. Z původního zařízení se dochovalo pouze dřevěné obložení stěn, dveře a parketové či deskové podlahy.
Také zámecký kostel Nanebevzetí Panny Marie byl přestavěn barokně. V dřívějších dobách byl známým poutním místem. K západní straně trojlodí přiléhá zděná kruchta. Z původní raně gotické stavby pochází obvodové zdivo příčné lodi z mohutných tesaných kvádrů a navazující část hlavní lodi. Vrcholně gotický je trojboce uzavřený presbytář se sekundárně přistavěnou sakristií a oratoří. V interiéru se dochovalo několik náhrobníků, dále je zde kámen s údajnými stopami sv. Vojtěcha. Hlavní oltář je dnes v kostele sv. Martina v Neurazech. Bývala tady umístěna slavná Madona zelenohorská, jež se dnes nachází ve Vídni. Proslulá je zaťatou sekyrkou, která souvisí s pověstí, podle níž se nekatoličtí synové Ladislava ze Šternberka marně pokoušeli sochu rozštípat a spálit. Madoně byla zasvěcena jedna z kaplí na Svaté cestě z Prahy do Staré Boleslavi. Z celkem 44 kaplí byla 36. v pořadí Šternberská kaple, jež se nachází na území obce Dřevčice u Brandýsa nad Labem a jejím donátorem byl hrabě Václav Vojtěch ze Šternberka. V roce 2015 byla slavnostně odhalena nová a moderně pojatá Madona zelenohorská.
Proti kostelu se nachází objekt zámeckých stájí z počátku 18. století. Pod kostelem je malé nádvoří s renesanční budovou purkrabství a kamennou pozdně gotickou válcovou věží, které mezi sebou svírají vstupní bránu. V dolní části areálu se poblíž přístupové cesty nachází velká barokní sýpka. Podél cesty bylo ve 2. polovině 20. století vybudováno několik kasárenských objektů. Součástí je ještě pustý barokně-klasicistní hospodářský dvůr Šternberk s bývalým pivovarem.
Další
Literatura
Rejstříky
místní:věcný:
- sýpka
- purkrabství
- poutní místo
- hospodářský dvůr
- zámek
- oltář
- pamětní deska
- pověst
- kasárna
- kostel sv. Martina
- hrad
- freska
- svatovojtěšská legenda
- čestný dvůr
- věž
- balkon
- brána
- kostel Nanebevzetí Panny Marie
- balustráda
- filmové místo
- Svatá cesta
- nádvoří
- stáje
- jednota zelenohorská
- klášter řádu cisterciáků
- Rukopis zelenohorský
- armáda
- kaple sv. Antonína Paduánského
- divadelní sál
- Madona zelenohorská
- Šternberská kaple
- Libušin soud
jmenný:
- Václav Vojtěch ze Šternberka
- Zdeněk ze Šternberka
- Bohuslav ze Švamberka
- Jiří z Poděbrad
- sv. Vojtěch
- Ladislav ze Šternberka
- Hynek Krušina ze Švamberka
- Vilém ze Šternberka
- Josef Linda
- Václav Hanka
- Adolf Bernard z Martinic
- Jan ze Šternberka
- Jaroslav ze Šternberka
- Miloslav Švandrlík