Nejstarší jádro hradu, tedy obytná strážní věž, vyrostlo na strategickém místě k ochraně obchodní stezky a rýžovišť zlata na Otavě. Ačkoli první dochované zprávy o hradu máme až z dob Švihovských z Rýzmberka kolem roku 1380, historikové se domnívají, že skutečným zakladatelem byla na počátku 13. století místní šlechta, páni z Budětic či páni z Velhartic.

Koncem 14. století pak Rabí odkoupili od pánů z Velhartic právě Švihovští, za nichž zažívalo Rabí svá zlatá léta. Na přelomu 14. a 15. století nechal Břeněk Švihovský z Rýzmberka zbudovat skutečně výstavní palác, který nese dodnes jeho jméno. Ve 20. letech 15. století byl hrad husity dvakrát obléhán a pokaždé dobyt a vydrancován. Památkou na tuto událost pak byla až do počátku 18. století Žižkova brána. Po husitských válkách byl hrad značně poničen. Za věrnou službu však odměnil císař Zikmund tehdejšího hradního pána Jana Švihovského z Rýzmberka novými statky, které pro Švihovské z Rýzmberka znamenaly nemalý finanční příjem, a vzniklé škody tak mohly být velmi brzy odstraněny.

Roku 1479 se novým majitelem Rabí stal Půta Švihovský z Rýzmberka. Úspěšný a schopný šlechtic, který měl jako nejvyšší zemský sudí vliv u českého královského dvora, si mohl dovolit přestavět hrad ve skutečné reprezentativní sídlo a stavbou pověřil proslulého dvorního architekta Benedikta Rejta. Na obranu hradu byly využity nejmodernější opevňovací techniky a k hradu přibylo též velké nádvoří, kde můžeme ještě dnes vidět hradní cisternu na dešťovou vodu, stejně jako konírnu, kde prý bývalo ustájeno 8 až 12 koní.

Po Půtově smrti se však již nenašel nikdo, kdo by byl ochotný a schopný tak rozsáhlý hrad spravovat. Zadlužení Švihovští z Rýzmberka pak Rabí prodali nejprve Jindřichovi Kurcpachovi z Trachenburka, poté se dostal do držení Divišovi Malovci z Libějovic a nakonec jej, již v dezolátním stavu, získal Vilém z Rožmberka. Ani on však neměl o chátrající hrad zájem. Rabí tak ještě několikrát vystřídalo majitele, ale od 17. století sloužilo už jen jako zásobárna stavebního materiálu.

Počátkem 20. století jej pak Lamberkové předali za symbolickou 1 Kč Spolku pro zachování uměleckých, historických a přírodních památek v Horažďovicích. Roku 1978 byl hrad prohlášen za Národní kulturní památku.

Současnou dominantu hradu tvoří 26 metrů vysoký donjon jakožto vůbec nejstarší část hradu. Unikátní je též hradní sklepení a Břeňkův palác s rytířským sálem. Pozůstatky pověstného opevnění dodnes uzavírají velké a malé nádvoří a hradní parkán.

Literatura

KALINA, Pavel. Benedikt Ried a počátky záalpské renesance, Praha 2009

MENCLOVÁ, Dobroslava. Rábí : státní hrad a památky v okolí, Praha 1971

SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého, XI, Praha 1936

Seznam literatury

Rejstříky

místní:

• Otava
• tvrz Bor
• Horažďovice
• Budětice
• Hejná
• Žichovice

věcný:

• obléhání husity
• obchodní stezka
• zřícenina
• donjon
• Žižkova brána
• Spolek pro zachování uměleckých, historických a přírodních památek v Horažďovicích
• Břeňkův palác
• opičí daň
• čert

jmenný:

• Jan Žižka
• Přibík Kocovský
• páni z Budětic
• Břeněk Švihovský z Rýzmberka
• Zikmund Lucemburský
• Benedikt Rejt
• Jan Švihovský z Rýzmberka
• Diviš Malovec z Libějovic
• Lamberkové
• Anna z Hradce
• Vladislav Jagellonský
• Jindřich Kurcpach z Trachenburka