- Panská sídla
Tvrz Křenice (čp. 19)
Křenice - Okres Klatovy
Základní informace
typ památky: Panská sídla - tvrze
stavební sloh: gotika, renesance
historická epocha: středověk, novověk
Stručné představení
Pouze obvodové zdivo dnes připomíná křenickou tvrz z poloviny 16. století, kterou si snad na místě staršího šlechtického sídla ze 13. století postavil Jetřich Valečský z Vřesovic.
Historie
Počátky vsi Křenice, která bývala původně nazývána Kšenice, jsou spojeny s jednou z větví prastarého rodu Drslaviců, kteří zde sídlili snad již ve 12. století. První písemné prameny dokládající existenci tohoto statku však pocházejí až z počátku století čtrnáctého. Tou dobou Sezema z Dolan prodal Kšenice i s tvrzí Chotěšovskému klášteru, který si z nich udělal služebné léno a pronajímal jej drobným šlechticům, od kterých pak vyžadoval nejrůznější služby. Po husitských válkách ale statek přešel do světských rukou a větší část na více než sto let byla součástí sousedního ptenínského panství. V polovině 16. století projevil o Křenice zájem Jetřich Valečský z Vřesovic, avšak dobrých deset let se táhl soudní spor se zástavním majitelem Václavem Pětipeským z Chyš. Teprve roku 1558 Jetřich soud vyhrál a pustil se rovnou do výstavby nového sídla, neboť původní zpustlá tvrz již nemohla splňovat podmínky reprezentativního šlechtického sídla. Pětipeští pak pobývali na Křenicích až do roku 1679, tou dobou je odprodali Ludmile Elišce Lipovské, která je obratem postoupila Janu Heřmanu Černínovi z Chudenic. Za Černínů se tak Křenice staly součástí Ježov a nikdy se již ze své podřadné pozice nevymanily.
Polohu staré gotické tvrze ze 13. století nejsme schopni zcela lokalizovat, avšak domníváme se, že stála na místě nového sídla z 16. století, které uvnitř poplužního dvora v západní části obce nechali vystavět Vřesovští z Vřesovic. Jako panské sídlo sloužila tvrz přibližně do konce 17. století, za Černínů bylo panství využíváno pouze jako zdroj příjmů a tvrz postupně pohltilo rozrůstající se hospodářství. V 18. století pak byla přestavěna na sýpku, ze které se dodnes dochovala dvě patra s vysokou valbovou střechou podepřené v nárožích pilíři. Zatímco interiér vzal zcela za své, obvodové zdivo a především zajímavá sgrafita na jižní straně v podobě velkých obdélníků s rostlinnými motivy připomínají bývalé šlechtické sídlo. V současnosti soukromý objekt je ve velmi špatném stavu.
Další
Literatura
ÚLOVEC, Jiří. Hrady, zámky a tvrze Klatovska, Praha 2004
Rejstříky
místní:věcný:
jmenný:
- Drslavicové
- Jetřich Valečský z Vřesovic
- Sezema z Dolan
- Václav Pětipeský z Chyš
- Ludmila Eliška Lipovská
- Jan Heřman Černín z Chudenic