Krátce po bitvě na Bílé Hoře přichází do Klatov obracet na víru klatovské měšťany známý jezuita Albrecht Chanovský z Dlouhé Vsi, pod vlivem jeho misijní činnosti podepsali šlechtické rody z okolí města žádost, aby byla v Klatovech založena jezuitská kolej. Martin de Hoeff Huerta se krátce na to uvolil věnovat jezuitům několik domů, hospodářských budov i polností, aby tak řádu zajistil prozatimní působiště i zdroj financí. První jezuité tak do města přichází již v roce 1636, avšak základní kámen k výstavbě nové koleje byl položen až po konci dlouhé války. Roku 1655 tak byla na místě spáleniště 12 domů na jihozápadě náměstí zahájena výstavba rozsáhlého řádového komplexu včetně nového kostela. Plány k zřízení koleje zhotovil již rektor Andreas Stredonius, konečnou podobu jim však dal až Theodor Moretus.

Komplex se stavěl průběžně dle stavu financí až do roku 1717. Výraznými podporovateli jezuitů ve městě byl syn Jaroslava Bořity z Martinic Adam Jiří a jeho sestra Lucie Otýlie, později provdaná hraběnka Kolowratová. Stavbu řídil podobně jako u přilehlého kostela Carlo Lurago. Výsledný komplex byl vystavěn do tvaru písmene F. Jezuité jej využívali až do zrušení řádu, v roce 1775 tu pak město zřídilo kasárna. Dnes se zde nachází kanceláře městského úřadu a knihovna.

Literatura

Seznam literatury

Rejstříky

věcný:

• městský úřad
• knihovna

jmenný:

• Albrecht Chanovský z Dlouhé Vsi
• Andreas Stredonius
• Theodor Moretus
• Adam Jiří Bořita z Martinic
• Lucie Otýlie Kolowratová
• Carlo Lurago