Nejstarší zprávy o obci, jejíž původní název zní Želeč, pochází z roku 1318. Tou dobou zde již místní vladykové sídlili na středověkém hradě a kolem roku 1341 hrad i s přilehlými statky získal Drslav ze Šelmberka. Roku 1467 však vojsko Jindřicha Münsterberského hrad vypálilo jako odplatu přívržencům Jednoty zelenohorské. Z hradu se tehdy dochovaly pouze valy a příkopy. Pod hradištěm, kde od 19. století stojí novogotická kaplička sv. Jana Paduánského, byla však kolem roku 1574 postavena renesanční tvrz, jejímž stavitelem byl zřejmě Jan Vojslav Branišovský z Branišova. Za třicetileté války byl ale Frymburk opět vypálen, tentokrát císařskými vojsky, která vyplenila tvrz, dvůr i ves. Z tvrze se dochovala jen torza, jež později posloužila jako základ pro hospodářské budovy frymburského dvora.

Z původního středověkého hradu jsou na vrchu kolem kostela dodnes patrná jen torza obvodových hradeb, na severní a východní straně připomíná šlechtické sídlo hluboký příkop s valem.

Nová stavba renesančního paláce byla typická valenými výsečovými klenbami, u severního konce se nacházela zdvojená brána. V jižním, hospodářském, křídle tvrze byly umístěny konírny, chlévy, v patře pak seníky a sýpky. Na jižním průčelí východního křídla je navíc dochované sgrafito se stylizovaným čtyřlístkem uprostřed.

Literatura

SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Sv. 9. Domažlicko a Klatovsko, Praha 1893

Seznam literatury

Rejstříky

místní:

• Želeč

věcný:

• kaplička sv. Jana Paduánského
• sgrafita
• výsečová klenba

jmenný:

• Branišovští z Branišova
• Drslav ze Šelmberka
• Jindřich Münsterberský
• Jan Vojslav Branišovský z Branišova