Nejstarší zprávy o vsi jménem Bezděkov pocházejí ze 14. století, tehdy tu pobýval jakýsi Elblin z Bezděkova. Po jeho smrti však panství získal Petr z Rožmberka, a to darem od Jana Lucemburského. Vlivný Rožmberk však o statek v západních Čechách nejevil velký zájem a velmi záhy jej prodal. O vlastním šlechtickém sídle se dozvídáme až v polovině 15. století, kdy se novým pánem na Bezděkově stal další významný český pán Půta Švihovský z Rýzmberka. Již roku 1468 však tvrz čelila útoku křižáků ze sousedního Bavorska, těm se podařilo zlomit odpor bezděkovských obránců a překonat i vodní příkop, jímž byla tvrz obehnána. Ačkoli byl Bezděkov vojenským střetem bezpochyby poničen, fungovala tvrz i nadále jako šlechtické sídlo. Na počátku 16. století se pak za Viléma Švihovského z Rýzmberka stala součástí panství Klenová, které pak spolu s Bezděkovem zakoupil roku 1534 známý Zdeněk Lev z Rožmitálu. Bezpochyby mocný pán je však proslulý také díky svým obrovským dluhům, kvůli kterým byl nucen postupně rozprodávat své rozsáhlé državy. Tak se Bezděkov nakrátko stal součástí šternberkého majetku, avšak již roku 1533 získal nového majitele v podobě klatovského měšťana Viktorina Peka z Římku.

Bohatí a vlivní Pekové se rozhodli na místě v té době již pusté a zchátralé tvrze vystavět reprezentativní renesanční zámek. Nového sídla si však příliš dlouho neužili, Jan Pek se totiž v roce 1618 přidal na stranu odbojných českých stavů, za což mu byl roku 1623 zkonfiskován veškerý majetek. Pro Bezděkov tak nastalo dlouhé období rychle se střídajících majitelů. Až v polovině 18. století jej získali Küniglové. Do této doby také spadá pobyt spisovatele Christiana Heinricha Spiesse, který vedle psaní děsuplných příběhů proslul také jako vynikající agronom. Küniglové opustili zdejší panství v roce 1802, následoval opět rychlý sled nevýrazných pánů, avšak tvrz byla i přes své stáří stále v poměrně dobrém stavu. Rozsáhlou přestavbu bezděkovského sídla do jeho současné podoby provedl František Korb z Weidenheimu až po roce 1855. Novogotickou podobu mu vtiskl architekt Ignác Ullmann. Weidenheimové vlastnili Bezděkov do roku 1945, posléze bylo v prostorách zámku umístěno učiliště a dnes je zámek, vyžadující rekonstrukci, na prodej.

O architektonické podobě původní středověké tvrze nemáme žádné konkrétní zprávy kromě způsobu opěvnění vodními příkopy napájenými z Velikého rybníka nad tvrzí, jehož existenci připomíná hráz se starými mohutnými duby. Renesační zámek dle popisu z roku 1737 měl věž, kapli a třípatrové sklepy, z této stavební etapy se dochovaly jen části zdí a ona věž v severozápadní části. Současný vzhled odpovídá pseudorenesanční Ullmannově přestavbě z poloviny 19. století, jedná se o jednopatrovou obdélnou budovu s čtverhrannou věží a nárožními věžičkami.

Literatura

Seznam literatury

Rejstříky

místní:

• Bavorsko

věcný:

• křižáci
• učiliště

jmenný:

• Půta Švihovský z Rýzmberka
• Jan Lucemburský
• Zdeněk Lev z Rožmitálu
• Šternberkové
• Petr z Rožmberka
• Vilém Švihovský z Rýzmberka
• František Korb z Weidenheimu
• Ignác Ullmann
• Elblin z Bezděkova
• Viktorin Pek z Římku
• Jan Pek
• Küniglové
• Christian Heinrich Spiess