Pomezní hrad Rýzmberk chránil Všerubský průsmyk, kterým vedla stará obchodní cesta do Bavor. Dnes zbyla z hradu jen zřícenina, které dominuje typická čtyřhranná věž fungující jako rozhledna. Hrad je v létě přístupný veřejnosti, je ve správě Klubu českých turistů. Místní i turisté si již natolik zvykli na siluetu zříceniny, že mnohé ani nenapadne, že věž nepochází ze středověku, ale že se jedná o novodobou stavbu, kterou nechali postavit hrabata ze Stadionu v letech 1847 – 1848. Právě v 19. století získal objekt na popularitě, vlasteneckému výkladu českých dějin příběhy spojené se zidealizovanými horami imponovaly a Rýzmberk jich nabízel celou řadu.

Kamenný hrad vznikl zřejmě na pokyn krále Přemysla Otakara II., založil ho Děpolt z rodu Drslaviců, který se od roku 1279 začal psát z Rýzmberka. Hrad měl nejprve klasickou bergfritovou dispozici. Hlavním obranným prvkem tedy byla velká válcová věž, obytnou částí byl palác. Později bylo vystavěno také opevněné předhradí a další věž, palác byl rozšířen. Z dalších majitelů proslul především dobrodruh a odbojník Racek z Janovic, který vedl léta pohraniční šarvátky se sousedními Bavory, a vypověděl poslušnost českému králi Václavu IV. Historie mu rovněž nezapomněla, že r. 1419 zajal u Klatov husitského kazatele Jana Nákvasu a promptně ho vydal Bavorům, kteří ho jako kacíře nechali upálit. Sám zahynul již o rok později, snad na následky zranění, která utrpěl od husitů v bitvě pod Vyšehradem.

Podle tradice prchali pod hradem Rýzmberkem křižáci po prohrané bitvě u Domažlic směrem k pohraničním průsmykům. Vlastenečtí literáti s oblibou popisovali tzv. Rýzmberký hon. Inspirací jim byla především středověká skladba známého kronikáře Vavřince z Březové. Rackův stejnojmenný syn, Racek ml. zdědil otcovu dobrodružnou povahu a pokračoval v pohraničních potyčkách se sousedy, zejména s bavorskými Nothafty a Sattelpognery. Ačkoliv husitské války již skončily, v pohraničí se nadále přepadalo, unášelo a kradlo. Hrad za Racka ml. dvakrát téměř zcela vyhořel. Jeho nutná modernizace v druhé polovině 15. století zcela změnila podobu hradu, který se stal nejlépe opevněným sídlem na Domažlicku. Předhradí se rozrostlo, opět přibyla věž na obranu vstupu. Na jihu vznikl hradební okruh s flankovacími baštami. Švihovští z Rýzmberka, další majitelé hradu, pak počátkem 16. století opevnění ještě zdokonalili, např. o další dělostřelecké bašty. Za Gutštejnů se majitel hradu Jindřich Burian z Gutštejna zapojil do stavovského povstání proti Ferdinandu II. Za to byl potrestán obležením hradu - 12. října 1620 přitáhli k hradu císařští pod vedením španělského generála Dona Balthasara de Marradas, který hrad dobyl noční lstí. Obránci, zmatení zvukem bubnů a světlem pochodní, se vzdali, protože si mysleli, že k hradu táhnou snad všichni císařští. Hrad připadl jako konfiskát Janu Filipu Kratzovi ze Scharfensteinu. Ten byl ale již roku 1635 popraven pro zradu císaře.

Roku 1641 hrad pobořili Švédové. Po nařízení Ferdinanda III. z roku 1655 k likvidaci pevností, kde by se mohli skrýt potencionální nepřátelé, byl hrad pobořen znovu. Nastal úpadek a rozebírání. Od roku 1697 do roku 1908 vlastnili celé panství Stadionové, kteří se v 19. století rozhodli, že upraví zříceninu v romantickém duchu. Hrad se stal oblíbeným místem výletníků, mohli vystoupat na zmíněnou rozhlednu, zatančit si, zahrát kuželky, projít se po terase a samozřejmě se i dobře najíst v restauraci. Pro stavbu turistických lákadel se bohužel často používalo původní středověké zdivo. K popularitě objektu ve 20. století pak přispělo i jeviště pod širým nebem, kde hrály četné zejména amatérské divadelní soubory, i oblíbený festival folkové, country a trampské písně, který byl nazván Rýzmberský guláš.

Literatura

Seznam literatury

Rejstříky

věcný:

• rýzmberský hon

jmenný:

• Přemysl Otakar II.
• Švihovští z Rýzmberka
• Stadionové
• Racek z Janovic
• Jan Filip Kratz