Vilém Dušan Lambl se narodil v roce 1824 v Letinech. Byl uznávaným lékařem, profesorem patologické anatomie v Praze, Charkově a Varšavě. Popsal výrůstky na srdečních chlopních, jež byly dříve nazývány Lamblovy výrůstky. Dále popsal prvoka, který dnes nese jméno Lamblie střevní. Byl literárně činný, propagoval slovanské hnutí, překládal z jihoslovanských jazyků. Přátelil se s Karlem Havlíčkem Borovským a Boženou Němcovou. Nahradil domácího lékaře Němcových Josefa Čejku. Zemřel roku 1895 ve Varšavě.
Jeho bratr Jan Křtitel Lambl se narodil v Letinech roku 1826. Proslavil se jako chemik, profesor hospodářství a správovědy na dnešním Českém vysokém učení technickém v Praze. Zde se roku 1891 stal rektorem. Napsal řadu odborných spisů. Založil zemědělské školy v Táboře a Libverdě. Zemřel v roce 1909 v Praze.
