Rodák z Bavorska, vlastním jménem Johann Georg, vstoupil roku 1692 do cisterciáckého kláštera v Plasích, kde přijal řádové jméno Mauritius. Do prostředí plaských cisterciáků se Vogt dostal díky svému otci, který na zdejším panství působil jako zeměměřič při rozsáhlé barokní stavební obnově. Vedle kněžské dráhy se Vogt věnoval širokému spektru odborných činností od kartografie a geografie přes geologii a historii až po hudební teorii i praxi (funkci kapelníka, ale i autora zámecké a chrámové hudby vykonával v Manětíně na pozvání hraběnky Marie Gabriely Lažanské). Na poli kartografie je jeho stěžejním přínosem mapa Čech, publikovaná v roce 1712 jako příloha obsáhlého vlastivědného popisu českého království ("Das jetz-lebende Königreich Böhmen in seiner historisch- und geographischen Beschreibung vorgestellt"). Do vydání Müllerovy mapy (1720) přestavovala právě mapa Vogtova nejkvalitnější mapový obraz české země. Z historických děl M. Vogta vyniká především kronika plaského kláštera "Tilia Plassensis", v níž pojednává dějiny kláštera od dob založení ve 40. letech 12. století až po svou současnost (1729). Na sklonku života působil v klášterním proboštství Mariánská Týnice, kde také zemřel.

Literatura

Seznam literatury