Zadní Chodov

Zadní Chodov - Okres Tachov

Základní informace

typ památky: Drobné památky

Stručné představení

Zadní Chodov patřil ve středověku k privilegovaným chodským vsím, jejichž obyvatelé byli podřízeni přímo panovníkovi a výměnou za četné výsady a svobody měli konat strážní službu v pohraničních lesích.

http://www.zadnichodov.cz/

Památky v oblasti

Fotografie neexistuje.

Historické jádro vsi Zadní Chodov
Historická zástavba vesnice Zadní Chodov, sídla vrcholně středověkého založení, je koncentrována kolem rozlehlé lichoběžníkové návsi, obec se pyšní souborem barokní, klasicistní i mladší lidové architektury.

Historie

Vesnice Zadní Chodov, která nese německý název Hinter Kotten, se rozkládá ve zvlněném východním předpolí pohoří Český les po obou stranách silnice, která vychází z Chodové Plané a směřuje do bavorského Mähringu. Obcí, která leží ve vzdálenosti zhruba pěti kilometrů západně od Chodové Plané, protéká Chodovský potok, levostranný přítok Hamerského potoka.

O existenci vsi se v písemných pramenech poprvé hovoří roku 1365, kdy se stala součástí panství Chodová Planá. Jedná se o sídelní útvar, který vznikl v rámci vrcholně středověké kolonizace pohraničních oblastí západních Čech. Obec patřila mezi privilegované chodské osady, avšak roku 1395 byla Václavem IV. zastavena Václavu Ojířovi z Rýzmburku, poté spadala pod pravomoc tachovského královského hradu, kam měli místní pravidelně dodávat zvěřinu. Roku 1545 byla Zadnímu Chodovu potvrzena rozsáhlá privilegia, která do té doby získal, obyvatelé však měli i řadu povinností, mezi nimiž hrála ústřední úlohu strážní služba v pohraničních hvozdech. Roku 1606 císař Rudolf II. vesnici prodal, Zadní Chodov se stal natrvalo součástí panství Chodová Planá, kterou zůstal až do konce feudalismu v půli 19. století. Po druhé světové válce byla lokalita postižena odsunem velké části obyvatelstva, v období socialismu se však populační ztráty podařilo takřka zacelit.

V okolí Zadního Chodova se nachází několik dolů. V některých z nich se už od středověku těžila měď, nalezneme zde však i uranový revír, jenž byl exploatován ve druhé polovině 20. století. Průmyslová revoluce osadu prakticky nezasáhla, díky tomu si dodnes udržela venkovský a zemědělský ráz. Díky hodnotnému souboru lidové architektury, který se řadí k nejlépe dochovaným příkladům vesnického urbanismu na Tachovsku, byla obec roku 1995 prohlášena vesnickou památkovou zónou. V současné době zde žije kolem 250 obyvatel.

Významné pověsti

Čertovy kameny

Na návrší, které leží severně od Zadního Chodova, nalezne návštěvník několik skalních útvarů, jež se souhrnně nazývají Čertovy kameny. Můžeme zde spatřit například ďáblovu postel a stůl, ve skalách se také uchoval otisk čertova kopyta a zadku. Na Čertových kamenech prý kdysi s oblibou pobýval ďábel, který si zde užíval zaslouženého odpočinku, když se unavil neustálým a namáhavým škozením lidem v okolí. Místní si mezi sebou vyprávěli, že se čert jednoho dne pokusil unést nevinnou mladou dívku. Když s ní letěl po obloze, nebohé děvče se mu vysmeklo, dopadlo však právě na ďáblovu postel a zabilo se. Jiná pověst praví, že Čertovy kameny jsou ve skutečnosti dávnou pohanskou svatyní a obětištěm.

Fotografie

Fotogalerie pro totu položku nebyla nalezena.