- Drobné památky
Přimda
Přimda - Okres Tachov
Základní informace
typ památky: Drobné památky
Stručné představení
Historie obce Přimda je neoddělitelně spojena se stejnojmenným románským hradem, který se tyčí na kopci nad městem.
Památky v oblasti
Kašna se sochou sv. Jana Nepomuckého v Přimdě
Před průčelím kostela svatého Jiří se k nebi vypíná barokní socha svatého Jana Nepomuckého posazená na hranolovém soklu s volutami. Výtvarně hodnotná plastika z roku 1734 je obehnána prolamovaným kamenným zábradlím.
Kostel sv. Jiří v Přimdě
Gotický kostel svatého Jiří vznikl přestavbou staršího románského chrámu, sakrální památka s mohutnou věží je dominantou přimdského náměstí.
Smírčí kříže v Přimdě
V jižní části obce Přimda, v ulici Novoveská, se v sousedství silnice nalézá soubor třech smírčích křížů. Prosté a na první pohled nenápadné umělecké výtvory vznikly hrubým opracováním kamene, nemohou se tedy pochlubit žádnou výzdobou ...
Zřícenina hradu Přimda
Přimda je po Pražském hradu nejstarším dochovaným kamenným hradem na našem území a symbolem Tachovska i celých západních Čech.
Historie
Historie města Přimda je nerozlučně spjata se stejnojmenným románským hradem, jehož zříceniny se dodnes majestátně tyčí na nedalekém vysokém kopci. Osada se rozkládá pod úbočím rulového vrcholu, který dominuje střední části pohoří Český les. Německý ekvivalent českého názvu Přimda představuje výraz Pfraumberg.
Kamenné opevněné sídlo, hned po Pražském hradu nejstarší dochovaná stavba svého druhu v Čechách, bylo vybudováno ve druhé půli 12. století. Nedlouho po svém vzniku se dostalo do rukou českých knížat. Pevnost měla střežit zemskou cestu z Plzně a Stříbra do Horní Falce a Norimberku. V podhradí záhy vyrostla osada, která je v písemných pramenech poprvé explicitně jmenována roku 1331. Jan Lucemburský tehdy komorní městečko nadal řadou privilegií včetně práva svobodného odkazu majetku či možnosti dovážet obilí bez placení cla.
Během několika neúspěšných pokusů o dobytí pevnosti, k nimž došlo ve 14. a 15. století, nesla hlavní tíhu válečných operací obec Přimda, která byla obléhateli několikrát obsazena, vydrancována a vypálena. Poprvé se tak stalo na jaře roku 1336, kdy byl útočníkem sám římský císař Ludvík Bavor. Scénář se opakoval roku 1416, tehdy se snažila hrad, jenž se v té době stal útočištěm lapků a odbojné šlechty, ztéci armáda Václava IV., její úsilí však bylo marné. Roku 1429 byla Přimda vypálena husitskými obléhateli, kteří nakonec museli od opěrného bodu katolíků odtáhnout s nepořízenou.
V půli 15. století se městečko ocitlo v zástavní držbě rodu Švamberků, na konci 16. věku král celé přimdské panství ze zástavy vykoupil, vzápětí však nastalo postupné rozprodávání jednotlivých částí dominia. Přimdští měšťané shromáždili dostatek finančních prostředků ke svému vykoupení, díky čemuž se osada stala komorním městečkem. Kvůli značnému zadlužení však už roku 1601 získala novou vrchnost, šlechtice Ondřeje Lidla z Lidlova. V pobělohorské době obec patřila bavorskému rodu Lindelo, roku 1674 byla prodána Janu Václavovi Novohradskému z Kolovrat, který z ní učinil součást panství Velké Dvorce.
Přimdu v 19. století nezasáhla vlna industrializace, nebyla sem dovedena ani železnice. Po roce 1945 došlo k vyhnání početné německé menšiny, navíc bylo město na sklonku války poškozeno bombardováním. Přimda, která má v současnosti více než 1 500 obyvatel, je oblíbeným a vyhledávaným cílem turistů.
Významné pověsti
Pověst o rodu přimdských obrů
Hrad Přimdu si podle pověsti společně postavilo 12 obrů, kterým pomáhaly jejich manželky, jež vynášely na vysoký kopec v zástěrách kameny. Dobudování majestátní pevnosti oslavili obři v dřevěné chatrči. Všichni pili a hodovali, jeden z nich však podstrčil ostatním víno, do kterého předtím nasypal uspávací prášek. Poté, co se ostatní obři ponořili do hlubokého spánku, chýši zapálil a spolu se svou ženou si nový hrad přivlastnili. Jejich potomci ovládali Přimdu dlouhá desetiletí, obživu získávali loupením a výpady vůči okolním vsím. Jednou však přepadli a okradli dceru českého knížete, která i s doprovodem cestovala po okolí. Rozhněvaný panovník rozkázal pevnost ztéci, vojsko Přimdu dobylo a ukončilo tak vládu místních obrů.
Významné osobnosti
Soběslav II.
(asi 1128 - 29. 1. 1180)
Další
Literatura
Soubory ke stažení
Rejstříky
místní:jmenný:
- Jan Lucemburský
- Václav IV.
- ze Švamberka
- Ludvík Bavor
- Ondřej Lidl z Lidlova
- Lindelo
- Jan Václav Novohradský z Kolovrat