Nejstarší zpráva pochází z roku 1336, Radnice jsou v ní připomínány jako městečko patřící ke zbirožskému panství, které prodal Jan Lucemburský Petrovi z Rožmberka. Rod je držel až do roku 1431. Kolem roku 1379 se Radnice označují jako městečko.

Někdy na počátku 16. století byly Radnice odprodány od zbirožského panství a v roce 1507 pro ně získal jejich vlastník Kunát Pešík z Komárova třetí výroční trh. V roce 1517 osvobodili Pešíkové radnické měšťany od různých robot a platů. Skutečným mecenášem se stal Jan Černín z Chudenic, s jehož přispěním v roce 1570 císař Maxmilián povýšil Radnice na město a udělil právo pečetit červeným voskem. Po bitvě na Bílé hoře byla polovina města konfiskovaná Černínům odkoupena Janem z Klenové a Janovic, jemuž patřila druhá polovina již od roku 1607. Po třicetileté válce patřily Radnice Malovcům z Chýnova, za nichž se staly sídlem panství.

V roce 1673 získal Radnice Maxmilián František Boryně ze Lhoty a pak Jindřich Vinkler z Heimfeldu. Vdova po něm, Ludmila Konstancie, rozená z Bubna a Litic, se v roce 1719 provdala za hraběte Kazimíra Ferdinanda z Kupferwaldu. Společně dali přestavět radnický zámek ve stylu vrcholného baroka. Bezdětná Ludmila Konstancie přežila i svého druhého manžela a panství se zámkem odkázala svému strýci Janu Václavovi z Bubna a Litic a od jeho dědiců je pak v roce 1758 získal Jan Nepomuk ze Šternberka. Šternberkové byli posledními šlechtickými majiteli městečka.

V letech 1806 – 1820 zde působil jako farář zakladatel novočeského básnictví Antonín Jaroslav Puchmajer, který tady v roce 1818 založil první úředně povolenou čtenářskou společnost v Čechách.

Neblahá předtucha

Roku 1627 koupil radnické panství Petr Příchovský z Příchovic a usídlil se v Radnicích v domě zvaném Osecký. Žil zde spokojeně dvanáct let. Poslední noci však sloužící i pán slyšeli podivné zvuky – prudký štěkot psů, řinčení zbraní, bouchání létajících kamenů. Příchovský pak říkal, že jsou to příznaky toho, že někdo z jeho rodu má zemřít. Poslal posla do Přeštic, kde úmrtí v rodu zjevovala socha sv. Jana Evangelisty. Posel přijel s zvěstí, že socha se převalila a spadla na zem. V tu chvíli Příchovský zrudl a skácel se na koberec mrtvý.

Radnická aféra

Pro neúčast na bohoslužbě v den narozenin císaře Františka Josefa I. (18. 8.) v roce 1914 byli členové městského zastupitelstva uvězněni. Starosta Karel Pik represe neunesl a spáchal po propuštění v roce 1915 sebevraždu.

Antonín Jaroslav Puchmajer

1769-1820

Literatura

Seznam literatury

Soubory ke stažení

Pracovní list [řešení]

Rejstříky

věcný:

• synagoga
• židovský hřbitov
• kostel sv. Václava
• zámek
• kašna
• měšťanské domy
• kaple sv. Rosalie
• kaple Navštívení Panny Marie

jmenný:

• Jakub Auguston
• Kilián Ignác Dietzenhofer
• Kazimir Ferdinand z Kupperwaldu
• Ludmila Konstancie z Bubna a Litic
• Malovci z Chýnova
• Petr Příchovský z Příchovic
• Antonín Jaroslav Puchmajer
• Karel Pik
• František Josef I.