Lokalitu Nečtiny nacházíme v písemných pramenech poprvé k roku 1169. Koncem 13. století koupil král Václav II. sídlo pánů z Nečtin, které se pravděpodobně nacházelo na blízkém vrchu Špičák severovýchodně od dnešní obce. Kolem roku 1330 se Nečtiny staly komorním městečkem, které čeští králové dávali často do zástavy místní šlechtě. Před rokem 1333 založil Jan Lucemburský na jiném výrazném kopci v blízkosti Nečtin nový hrad Preitenstein. Po roce 1434 poklesly Nečtiny na ves, ale již v roce 1511 jim král Vladislav II. Jagellonský městská práva obnovil. Pro následující období v dějinách lokality je příznačné časté střídání šlechtických majitelů. V letech 1557–1623 patřily Nečtiny dědičně Gryspekům z Gryspachu, stavebníkům nového zámku pod zpustlým hradem Preitensteinem, dále Kokořovcům (1637–1789) a v 19. století rodu Mensdorff-Pouilly. Do roku 1945 byla obec osídlena převážně německojazyčným obyvatelstvem (v roce 1930 zde bylo 892 obyvatel, z toho 844 Němců), až události druhé světové války a poválečného období vedly k takřka úplné výměně obyvatel a zpřetrhání dnes pracně obnovované historické a kulturní kontinuity místa. V roce 2002 Nečtiny získaly titul Vesnice roku.

Literatura

Seznam literatury

Rejstříky

místní:

• Preitenstein
• Špičák

věcný:

• fara
• radnice
• špitál
• kostel sv. Anny
• kostel sv. Jakuba Většího
• Vesnice roku
• vysídlení

jmenný:

• Vladislav Jagellonský
• Jan Lucemburský
• Václav II.
• Gryspekové
• Mensdorf-Pouilly
• Kokořovci