- Drobné památky
Šťáhlavy
Šťáhlavy - Okres Plzeň-město
Základní informace
typ památky: Drobné památky
Stručné představení
Kokořovci z Kokořova vytvořili v 1. polovině 16. století základ rozsáhlého dominia, jehož centrem byly Šťáhlavy. Toto významné správní sídlo mající již koncem 18. století přes osm stovek obyvatel si své výjimečné postavení podrželo až do poloviny 19. století.
Památky v oblasti
Hradiště Sedlecká skála u Šťáhlav
Přibližně 1 km severně od vsi Sedlec se v lese nachází pozůstatky pravěkého hradiště a mohylové pohřebiště z doby bronzové až halštatské.
Pohřební kaple Povýšení sv. Kříže ve Šťáhlavech
Šťáhlavskou kapli Povýšení sv. Kříže si jako místo svého posledního odpočinku vyvolili poslední majitelé šťáhlavského panství Černínové a Valdštejnové.
Zámek Kozel (čp. 67)
V zalesněných svazích nedaleko Šťáhlav si nechal Jan Vojtěch Černín z Chudenic v duchu klasicismu vystavět reprezentativní a komfortní lovecký zámeček, jenž posléze získal jméno Kozel.
Zámek Šťáhlavy (čp. 1)
Šťáhlavský renesanční zámek, který si nechal vystavět Karel Kokořovec z Kokořova, sloužil až do konce 18. století jako sídlo rozsáhlého šťáhlavského panství.
Historie
V údolí řeky Úslavy, od západu lemované vrchem Radyně, již ve 13. století existovala ves Štáhlavy, kterou Václav I. věnoval kostelu sv. Vavřince v dnešním Starém Plzenci. Od přesunutí správního centra do Nové Plzně, zůstaly Šťáhlavy podřízené rodícímu se královskému městu až do poloviny 14. století. Po dalších sto let byl rozdrobený statek v držení hned několika místních vladyků. Jen k roku 1318 se hovoří v souvislosti se šťáhlavským sídlem o Benedovi, dále také o Marešovi, Ješkovi, Hynkovi či Vyšemírovi. Sjednotit ves se podařilo až Doupovcům z Doupova v polovině 15. století. Ti také měli v úmyslu přemístit sem svou sídelní rezidenci a vystavěli si tu tvrz.
Roku 1539 se však zdejšími pány stali významní Kokořovci z Kokořova. Jiřík Kokořovec z Kokořova, který šťáhlavské panství od Doupovců zakoupil za 6000 kop grošů míšeňských, položil základ rozsáhlého dominia spravovaného ze šťáhlavské tvrze, které před pádem patrimoniální správy čítalo na 50 vsí a dvorů. Jiřík nejen přikoupil Radyni a Plzenec, nýbrž založil také dva nové dvory. Jeho syn Karel posléze vyměnil starou a nevyhovující tvrz za nové reprezentativnější sídlo, které ještě za svého života stihl přestavět v moderní renesanční zámeček. Jeho bratr pak nad zámkem založil kapli sv. Vojtěcha, která se posléze rozrostla v dnešní šťáhlavský kostel. V době největšího rozkvětu získali ves jiní mocní západočeští šlechtici, a to Černínové z Chudenic, v jejich majetku pak Šťáhlavy setrvaly až do poloviny 19. století, kdy byly přiřazeny k soudnímu okresu Rokycany.
Za Černínů ves nadále vzkvétala. Kaple byla rozšířena na chrám, k zámku bylo přistavěno barokní křídlo, Jan Vojtěch Černín z Chudenic si v lesích na vrchu Bor nechal zřídit lovecký zámeček, kterému se později začalo říkat Kozel. Koncem 18. století zde žilo 810 obyvatel, jejichž děti navštěvovali mítní školu založenou v roce 1794. V průběhu 19. století se výrazně zaktivizoval především veřejný a společenský život a začaly tu hojně vznikat nejrůznější spolky, z nichž nejstarší je tradiční spolek dobrovolných hasičů.
Další
Literatura
Rejstříky
místní:věcný:
jmenný:
- Václav I.
- Černínové z Chudenic
- Jiřík Kokořovec z Kokořova
- Kokořovci z Kokořova
- Beneda ze Šťáhlav
- Mareš ze Šťáhlav
- Ješek ze Šťáhlav
- Hynek ze Šťáhlav
- Vyšemír ze Šťáhlav
- Doupovcové z Doupova
- Jan Vojtěch Černín z Chudenic