Přeštice

Přeštice - Okres Plzeň-jih

Základní informace

typ památky: Nezařazeno

Stručné představení

Přeštice patří k hlavním centrům okresu Plzeň-jih. První písemná zmínka pochází z roku 1226. Dominantou města je velkolepý chrám Nanebevzetí Panny Marie. Nejznámějším rodákem je skladatel a pedagog Jakub Jan Ryba.

http://www.prestice-mesto.cz

Památky v oblasti

Hrobka Josefa Hlávky v Přešticích

Hrobka Josefa Hlávky v Přešticích
Rodinnou hrobku Josefa Hlávky najdeme u obvodní zdi přeštického hřbitova.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Přešticích

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Přešticích
Dominantou Přeštic a okolí je monumentální barokní chrám Nanebevzetí Panny Marie vystavěný dle návrhu architekta Kiliána Ignáce Dientzenhofera a v roce 2008 prohlášený za národní kulturní památku.

Fotografie neexistuje.

Kostel sv. Ambrože ve Vícově u Přeštic
Samota Vícov je místem zaniklé stejnojmenné vesnice. Významnou památkou je kostel sv. Ambrože s cennými nástěnnými malbami.

Pomník Jakuba Jana Ryby v Přešticích

Pomník Jakuba Jana Ryby v Přešticích
V parčíku pod chrámem Nanebevzetí Panny Marie v Přešticích byl v roce 1935 odhalen pomník slavného skladatele a pedagoga Jakuba Jana Ryby.

Rodný dům Josefa Hlávky v Přešticích (čp. 16)

Rodný dům Josefa Hlávky v Přešticích (čp. 16)
Rodný dům Josefa Hlávky stojí v Přešticích v Hlávkově ulici. Na fasádě je umístěna pamětní deska.

Sochy sv. Jana Nepomuckého, sv. Kiliána a sv. Josefa v Přešticích

Sochy sv. Jana Nepomuckého, sv. Kiliána a sv. Josefa v Přešticích
Na Masarykově náměstí v Přešticích najdeme sochu sv. Jana Nepomuckého a sochu sv. Kiliána. Plastika sv. Josefa stojí při silnici směřující do Lužan.

Historie

Přeštice představují jedno z hlavních měst okresu Plzeň-jih. Leží na levém břehu Úhlavy asi 15 km od Plzně, 17 km od Blovic, 23 km od Nepomuku. Pod správní území patří Skočice, Zastávka, Žerovice. Partnerskými městy jsou německé město Nittenau, slovinské Krško a město Chadron ve Spojených státech amerických. První písemnou zmínku o Přešticích máme z roku 1226. První známou postavou je Svatobor z Přeštic. V roce 1239 koupil ves kladrubský klášter, který zde chtěl vybudovat své probošství. To máme potvrzeno písemnými prameny k roku 1334. V roce 1420 byl klášter vypleněn husity a roku 1421 dal Zikmund Lucemburský jeho majetek do zástavy šlechticům. Přeštice takto získali Jan z Rýzmberka a Vilém z Rýzmberka. První městská práva byla udělena v letech 1519 a 1524. Roku 1525 byly Přeštice povýšeny na město. Po roce 1548, kdy Švihovští z Rýzmberka prodali kvůli velkému zadlužení Švihov i s Přešticemi, docházelo k častému střídání zástavních majitelů města. Po Heraltovi Kavkovi z Říčan to byla Markéta Kočovská z Křimic, od roku 1557 Jindřich Vlasatý z Domaslavi. Po rozsáhlém požáru roku 1590 žádali tehdejší majitelé, Bedřich Švihovský z Rýzmberka a Michal Španovský, o odklad placení královských berní. Ke scelení Přeštic došlo ve chvíli, kdy Michal Španovský postoupil svůj díl Bedřichu Švihovskému výměnou za Žerovice a Krasavce. V roce 1597 prodal Bedřich Švihovský Přeštice své manželce Johance Švihovské. Za třicetileté války trpělo město díky své poloze na hlavní silnici. V roce 1705 byly Přeštice odděleny od příchovického panství a prodány kladrubskému klášteru. Roku 1750 byla zahájena stavba velkolepého chrámu Nanebevzetí Panny Marie. Již od roku 1711 se konaly slavné poutě k zázračnému obrazu Panny Marie, který byl z městského domu Alžběty Hofmeisterové přenesen na hlavní oltář kostela. Do Přeštic tehdy směřovalo mnoho procesí. Po zrušení kladrubského kláštera v roce 1785 koupil přeštický statek hrabě Hugo Damián Schönborn, který jej připojil ke statku v Dolní Lukavici. V 19. století docházelo k rozvoji města, který umocnilo také vybudování železnice roku 1874. Po mnichovských událostech se z Přeštic stalo pohraniční město. Dnes jsou moderním městem, v němž bylo v roce 2010 evidováno 7 361 obyvatel a 1 831 adres.    

Dominantní památkou je kostel Nanebevzetí Panny Marie, který je od roku 2008 národní kulturní památkou. Na náměstí najdeme mariánský sloup a kašnu, sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Kiliána. U cesty směřující do Lužan stojí socha sv. Josefa. Další socha sv. Jana Nepomuckého se nachází na mostě přes řeku Úhlavu. Mezi zajímavé památky patří také rodný dům Josefa Hlávky, jeho rodinná hrobka na městském hřbitově, pomník Jakuba Jana Ryby či budova děkanství. Dále je zde k vidění několik zajímavých městských domů nebo pomník Tomáše Garrigua Masaryka. Zajímavostí je sousoší přeštických prasat. V nedalekém Vícově stojí kostel sv. Ambrože. Při silnici vedoucí do Vodokrt je zachován židovský hřbitov.

Kněz, spisovatel a překladatel Václav Stach (1755–1831) se narodil v Přešticích roku 1755. Na budově spořitelny čp. 111 je umístěna jeho pamětní deska. Ta byla přenesena z původního domu, zbořeného před výstavbou spořitelny. Roku 1765 přišel v Přešticích na svět slavný skladatel a pedagog Jakub Jan Ryba (1765–1815). Ve městě strávil rané dětství, později se rodina přestěhovala do Nepomuku. Na místě staré přeštické školy byl roku 1935 odhalen jeho pomník. S městem je spojen také vlastenecký kněz a historik Emanuel Václav Řičák (1824–1904), autor dodnes ceněného díla Dějepis města Přeštic a jeho okolí z roku 1864. Zemřel v roce 1904 v Přešticích, je pohřben na zdejším hřbitově. V Přešticích se narodil také významný architekt, podnikatel a mecenáš Josef Hlávka (1831–1908). Na rodném domě čp. 16 v Hlávkově ulici je umístěna jeho pamětní deska. Regionalista, beletrista a učitel Josef Rebec (1842–1906) se tady narodil roku 1842 a od roku 1868 působil na zdejší obecné škole. Učitel, básník, prozaik, autor děl pro děti a mládež Josef Kožíšek (1861–1933) pocházel z nedalekých Lužan a v Přešticích navštěvoval obecnou školu. Ve městě se narodil také významný finančník, národohospodář, politik, odborný publicista, novinář, ředitel Živnostenské banky a redaktor Národních listů Jaroslav Preiss (1870–1946). Na místě, kde stával jeho rodný dům, byla instalována pamětní deska. Překladatel, prozaik a básník Louis Křikava (1873–1920) se narodil v Přešticích roku 1873. S městem je spojen rovněž hudební skladatel, pedagog a sběratel lidových písní Jaroslav Bradáč (1876–1938), jenž zde v roce 1938 zemřel. Spisovatel, představitel ruralismu a autor děl věnovaných rodnému Přešticku Josef Berka (1909–1987) pocházel z nedaleké obce Borovy a v Přešticích navštěvoval měšťanskou školu.

Významné pověsti

Pověst o Sirotčí louce

Na východním okraji Přeštic stával panský dvůr. Za vodou se na protějším břehu rozkládaly louky. Kousek louky kdysi patřil i chudému uhlíři, jehož skromná chaloupka stála u blízkého lesa. Rodina měla šest malých dětí, takže se otec musel snažit, aby všechny uživil. Jednoho zimního dne se stalo neštěstí, na uhlíře při kácení stromů spadl kmen a zabil jej. Když nastalo jaro, přišel z panského dvora vzkaz, aby se uhlířka s dětmi neopovážila vstoupit na louku, protože po uhlířově smrti už jim nepatří. Nebe se zatáhlo a plakalo se sirotky. Pršelo tak dlouho, dokud pánům všechno seno neshnilo. A tak se dělo i v dalších letech. Děti se mezitím rozběhly do světa, ale pověst o Sirotčí louce přetrvala.  

Pověst o obrazu Panny Marie na Hofmeisterově domě

Podle pověsti zavítala kdysi dávno do Přeštic Panna Maria v přestrojení za žebračku. Prosila místní o přístřeší a jídlo, ale nikde jí neotevřeli. Pouze v domě rodiny Hofmeisterových ji přijali a pohostili. Poté jim odhalila, kým je, a řekla: „Kdyby se komukoliv z tohoto rodu kdy ve světě špatně vedlo, nechť se vrátí domů a stane se v Přešticích kostelníkem.“ Na památku této události nechala rodina namalovat obraz, který byl poté zasazen do fasády rodinného domu. Obraz byl ještě před druhou světovou válkou uctíván v rámci slavných přeštických poutí a konaly se před ním bohoslužby pod širým nebem. 

Významné osobnosti

Jakub Šimon Jan Ryba

1765-1815

Další

Literatura

Seznam literatury

Soubory ke stažení

Pracovní list [řešení]

Rejstříky

místní:
věcný:
jmenný:

Fotografie

Hrobka Josefa Hlávky v PřešticíchKostel Nanebevzetí Panny Marie v PřešticíchPomník Jakuba Jana Ryby v PřešticíchRodný dům Josefa Hlávky v Přešticích (čp. 16)Sochy sv. Jana Nepomuckého, sv. Kiliána a sv. Josefa v Přešticích