Obec Chotěšov se rozkládá asi 18 km jihozápadně od Plzně, 3 km severovýchodně od Stodu v okrese Plzeň-jih. Pod správní území patří také Mantov, Losina, Hoříkovice a Týnec. Okolí bylo osídleno již v pravěku. Původně se používal rovněž název Chotěšovice nebo Kostelec. Chotěšov je zmiňován již v roce 1115 v souvislosti s klášterem v Kladrubech. Chotěšovský klášter byl založen blahoslaveným Hroznatou Tepelským v letech 1202–1210 a je úzce spjat s historií obce i mnoha okolních vesnic. Fungoval až do roku 1782, kdy byl na základě nařízení Josefa II. zrušen. Klášterní panství čítalo v této době tři městečka, 39 vesnic, osm dvorů, pět mlýnů, čtrnáct rybníků a rozlehlé lesy. V roce 1852 odkoupil velkostatek kníže Karel Alexandr Thurn-Taxis. Pod Chotěšovem a blízkým Mantovem se rozkládaly zásoby uhlí, které zde bylo ve velkém těženo od 70. let 19. století. V roce 1921 tady žilo přes 2 000 Němců a 700 Čechů. Německé obyvatelstvo bylo odsunuto po druhé světové válce. V roce 1992 zde žilo 1 940 obyvatel.
Dominantou obce je areál kláštera premonstrátek, který byl v roce 2010 prohlášen za národní kulturní památku. Dalším zajímavým objektem je kostel Narození Panny Marie, z drobných památek jsou to boží muka, dvě sochy sv. Jana Nepomuckého a sloup se sochou Panny Marie Immaculaty. Za zmínku stojí také bývalý pivovar, fara, domek porybného nebo pomník obětem důlního neštěstí z roku 1918.
V Chotěšově se roku 1624 narodil jezuitský teolog Řehoř Král (1624–1684). Dalším rodákem byl architekt, restaurátor a malíř František Xaver Margold (1887–1967), který se podílel na dostavbě Chrámu sv. Víta v Praze. Učitel a vlastivědný pracovník Václav Hataj (1888–1954) působil v Chotěšově jako řídící učitel a rovněž jako kronikář. Slavný písničkář, básník, novinář a hlavní představitel československého protikomunistického protestsongu Karel Kryl (1944–1994) absolvoval v chotěšovském klášteře od roku 1963 část své základní vojenské služby.
