Hradiště je dnes součástí města Blovice v okrese Plzeň-jih. První písemná zpráva zmiňuje zdejší tvrz jako majetek Beneše Častolára z Hořovic. Jan Častolár přikoupil Žďár. V roce 1556 byly ke statku přikoupeny Letiny a roku 1580 Chlum a Nechanice, o něco později Vlčtejn. Rozsáhlé panství patřilo od roku 1618 rodu Karlů ze Svárova. Pro účast na povstání bylo roku 1623 konfiskováno, roku 1628 navráceno. Později získal Hradiště hrabě Maxmilián z Gutštejna. Jan Josef z Újezdu spojil hradišťské a březnické panství a v roce 1704 dal barokně přestavět tvrz. Věnoval se modernizaci panství, kromě jiného založil hutě a hamry u nedalekého Ždírce. V roce 1728 se panství dostalo do rukou Viléma Albrechta Krakovského z Kolovrat a v roce 1741 Prokopa Krakovského. Roku 1838 mělo Hradiště 345 obyvatel a 48 domů. Vedle zámku a panského dvora tady byl pivovar, lihovar, draslárna, mlýn, hospoda, cihelna, zahradnictví. V roce 1919 koupil velkostatek průmyslník Adolf Klikar, jemuž byl v roce 1945 znárodněn. Ze dvora byl poté vytvořen školní statek a zámek byl upraven na učňovský internát.
Hlavní památkou je zámek, nedaleko se nachází sousoší Ukřižování, socha Archanděla Michaela a boží muka. Na zámecký park navazuje bývalý hospodářský dvůr, poblíž stojí mlýn. Na návsi najdeme několik dokladů lidové architektury.
Mezi majiteli zámku vyniká Hanuš Krakovský z Kolovrat (1794–1872), mecenáš kultury, patron školy a kostela sv. Jana Evangelisty v Blovicích, při němž nechal postavit kapli sv. Kříže s rodinnou hrobkou. V době druhé světové války pobýval na zámku v Hradišti politik, poslanec a dlouholetý starosta Plzně Luděk Pik (1876–1948). Za války mu bylo zakázáno žít v Plzni, a tak si hledal bydlení nejprve v Praze a poté na venkově. Se svojí manželkou se do zámku nastěhoval v roce 1943 a žil zde až do roku 1946, kdy mu byl vrácen plzeňský byt.
