- Drobné památky
Švihov
Švihov - Okres Klatovy
Základní informace
typ památky: Drobné památky
Stručné představení
Švihov založili páni z Rýzmberka v údolí řeky Úhlavy, v blízkosti tvrze, na jejímž místě později Půta Švihovský započal stavbu monumentálního vodního hradu.
Památky v oblasti
Hrad Švihov
Unikátní vodní hrad Švihov rozprostírající se v rovinatém terénu přibližně 10 km od Klatov patřil od druhé poloviny 14. století mocnému rodu Švihovských z Rýzmberka. V monumentální pozdně gotickou pevnost jej pak přibližně o 100 let později přestavěl P ...
Historie
Nejstarší zmínky o Švihově pocházejí již z konce 12. století, tou dobou zde již stálo zemanské sídlo, tzv. stará tvrz, v jejíž blízkosti pak Švihovští postavili její mladší a zřejmě reprezentativnější protějšek. Okolo tvrze se rozrostla předlokační ves, jež spolu s tvrzí získali koncem 13. století páni z Rýzmberka a ze Skály, kteří si záhy začali říkat Švihovští z Rýzmberka. Tato nová vrchnost započala s velkorysou reorganizací svého rezidenčního sídla. Nedaleko vsi dala podnět k založení městečka, jehož vrcholně středověkou lokaci dokládá pravoúhle jednoduchý půdorys náměstí s centrálním farním kostelem. Ve 14. století pak započaly se stavbou tvrze na místě dnešního hradu, zřejmě již v této první fázi byla obehnána vodním příkopem. I přes ambiciózní plány Švihovských byl však rozvoj městečka velmi pozvolný, a to až do 16. století, výrazným konkurentem Švihova bylo totiž nedaleké královské město Klatovy.
Za husitských válek navíc Švihov čelil obléhání husity, neboť jeho tehdejší pán Vilém Švihovský podporoval plzeňský katolický landfrýd. V roce 1425 bylo městečko dokonce 15 dní obléháno vojsky Jana Hvězdy z Vicemille, husité nakonec prokopali vodní příkopy a tvrz dobyli. Dva roky po bitvě u Lipan získal Vilém ztracený Švihov od krále Zikmunda opět do vlastnictví.
Nejvýznamněji se do historie městečka vepsal Půta Švihovský z Rýzmberka. Tento mocný a vlivný pán totiž dal nejen přebudovat tou dobou již nevyhovující středověkou tvrz v reprezentativní hrad s monumentálním opevňovacím systémem, nýbrž získal pro Švihov také městské právo dle Starého Města pražského, právo volného kšaftu a odchodu z panství za náhradu. Ačkoli Půta svým potomkům odkázal vskutku obrovské panství, kdy jen ke Švihovu patřilo 20 vsí, dostali se Švihovští počátkem 16. století do finančních těžkostí, které je donutili Švihov prodat Heraltovi Kavkovi Říčanskému z Říčan. Heralt neváhal a vzápětí vymohl na Ferdinandovi I. povýšení Švihova na město, zároveň dal švihovským měšťanům právo dvou výročních trhů a povolil pečetění městských písemností prestižním červeným voskem. Říčanští zůstali na Švihově ale jen do konce 16. století, po nich sem přichází noví, vlivní páni Černínové z Chudenic. Za nich však Švihov ztratil rezidenční statut a za 30leté války byl dokonce dvakrát vypleněn Švédy a po válce měl být dokonce slavný švihovský hrad rozbořen z královského nařízení. Ačkoliv se jej podařilo nakonec zachránit, již nadále jen chátral. Město pak během 18. i 19. století navíc sužovaly časté požáry, které mu definitivně vzaly jeho malebnou středověkou podobu. Dnes je Švihov malou obcí s převážnou orientací na zemědělství. Důležitým zdrojem příjmů je pochopitelně i vodní hrad Švihov, který dodnes láká řadu turistů.
Významné pověsti
O zazděných dělnících a jak Půtu odnesl čert
O ukrutnosti jednoho ze zřejmě nejslavnějších a nejúspěšnějších majitelů Švihova, Půty Švihovského z Rýzmberka, se vypráví mnoho příběhů, a to po celém jeho bývalém panství. Jeden z nich vypráví o tom, jak zle Půta naložil s řemeslníky, kteří hrad Švihov za jeho časů vystavěli. Půta si prý natolik zakládal na tom, aby hrad nezdolal žádný nepřítel, že se rozhodl zbavit řemeslníků, kteří by případně mohli nepříteli vyzradit, jak důmyslná obranná opatření překonat. A tak jakmile byla stavba dokončena, pozval všechny, kteří se na ní podíleli, na velkolepou hostinu na hradní nádvoří. Aby se tam všichni vešli, nechal zde zřídit dřevěný domek, kde stavebníky pohostil vybraným jídlem i pitím. Když však byla zábava v nejlepším, zavřel vstupní dveře na petlici a dům zapálil. Všichni uvnitř zahynuli a Půta byl spokojen, že tajemství nedobytného Švihova nebude nikdy vyzrazeno.
Tímto zlým skutkem však Půtova duše definitivně propadla peklu a o jedné noci prý Půtu odnesl čert. Zbyla po něm jen velká díra ve stropě, která je na Švihově dodnes patrná a připomíná tak, že každý zlý skutek bude po zásluze potrestán.