Trhanov leží 6 km jihozápadně od Domažlic. Domažlice zde měly svůj dvůr a mlýn, které počátkem 17. století získaly i s tehdy pustým Chodským hradem v Domažlicích Lamingenové. Syn prvního „chodského“ Lamingena Wolf Maxmilián Lamingen roku 1671 prodal hrad zpět městu. Vymínil si za něj pozemky a rybníky. Mezi lety 1676 – 1677 byl postaven nový barokní jednopatrový zámek s názvem Chodenschloss (Chodský zámek). Pod zámkem vznikla vesnice, které se začalo říkat podle staršího místního pojmenování Trhanov. Když se proti Lamingenovi (Lomikarovi) vzbouřili Chodové, dovolávající se svých (údajných i skutečných) starých svobod, donutil je pán Trhanova, aby mu 24. listopadu 1695 odpřisáhli právě na nádvoří nového zámku poslušnost. 28. listopadu 1695 byl v Plzni popraven jeden z vůdců Chodského povstání Jan Sladký Kozina. Lomikar zemřel na zámku v Trhanově 2. listopadu 1696, pohřben byl v kostele sv. Martina v Klenčí v kryptě. Jeho manželka a dvě dcery prodaly roku 1697 statky Stadionům. Prvním z nich byl Jiří Jindřich Stadion, kanovník ve Würzburgu. Stadionové vlastnili panství do roku 1908, kdy vymřeli po meči, pak je vystřídali Schönbornové.
Zámek je rodištěm Josefa Thomayera (1853–1927) lékaře a spisovatele, který pozval na Domažlicko spisovatele Aloise Jiráska a vyprávěl mu o Lomikarovi a Kozinovi. V Trhanově se dochoval soubor několika roubených a zděných domů (vesnická památková zóna od roku 1995). V obci je několik dalších menších památek (kamenné mezníky panství a Husův pomník u rybníka, barokní socha Jana Nepomuka).

Josef Thomayer (1853–1927) se narodil jako syn zámeckého zahradníka v Trhanově. Stal se vynikajícím lékařem. Ve svých třiatřiceti letech byl jmenován profesorem na pražské univerzitě, od roku 1902 byl také přednostou II. interní kliniky. Byl zakladatelem českého vnitřního lékařství a významným a špičkovým odborníkem v diagnostice. Působil také jako pedagog. Roku 1908 dal na vlastní náklady vystavět v Trhanově chudobinec, který přešel roku 1927 na obec. Thomayer byl rovněž literárně činný, psal pod pseudonymem R. E. Jamot.  V Trhanově poskytl pohostinství A. Jiráskovi, když sbíral na Chodsku materiály pro svůj román „Psohlavci“ (1887). Josef Thomayer je pohřben na zdejším hřbitově v rodinné hrobce. Dnes je mu věnována část expozice v Baarově muzeu v Klenčí.

„Je to Lomikar!“ Příběh jednoho trhanovského obrazu

Jakub Cvačka, sběratel pověstí, zmínil ve své sbírce „Vo Kozinovi a vo Lomikarovi“ (1946) také příběh, který se roku 1929 skutečně stal. Když zemřel poslední ze Stadionů Jiří, vyklízel se zámek. Jen v jednom pokoji zůstal obraz, o kterém lidé tvrdili, že je na něm sám Lomikar. Věřil tomu i Jiří Stadion. Spisovatel Baar poradil místnímu faráři Pospíšilovi, aby obraz vrátil do kostela, protože je na něm sv. Michael. Farář zaváhal, ale nakonec poslechl. A bylo zle. Místní odmítali chodit do kostela, přece se nebudou modlit v kostele, kde visí obraz toho tyrana, zrzáka Lomikara! Aféra se dostala až do tisku. Vyjadřovali se odborníci, doboví historici i spisovatelé. Ale místní nevěřili. A „Lomikar“ musel z kostela pryč.

Boží súd – Úmrtí nechvalně proslulého Lomikara na zámku

Lomikar zemřel na zámku v Trhanově 2. listopadu 1696, nikoliv při hostině, jak tvrdí pověst, ale ve své pracovně. Místní se báli do místnosti chodit. V rohu tam stávala židle, ze které se prý skácel. Ve výroční den se tam objevovalo tajemné světlo.  Kolem půlnoci by do komnaty nikdo nevkročil. Podle pověsti se toho odvážila jen statečná služebná Manka, která prý mluvila s Lomikarovým duchem. Když se jí ostatní ptali, proč duch nedá pokoje, odpověděla jim, že straší, protože nedají pokoje jemu. Na jeho rakev v kostele sv. Martina v Klenčí totiž místní (skutečně) házeli větracím okénkem kameny. Kdykoliv se v okolí zámku v Trhanově něco divného stalo, bylo to připsáno Lomikarovi, který se zde zjevoval v řadě podob.

Wolf Maxmilián Lamingen

1634-1696

Josef Thomayer

Literatura

Seznam literatury

Rejstříky

věcný:

• farní kostel
• socha sv. Jana Nepomuckého
• vesnická památková zóna
• lidová architektura
• zámek
• boží muka
• Husův pomník

jmenný:

• Josef Thomayer
• Wolf Maxmilián Lamingen
• Stadionové
• Alois Jirásek
• Jan Sladký Kozina